Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. říjen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. říjen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Hvězdotvorná Orlí mlhovina bez hvězd

Uznání a copyright: Yannick Akar

Celé to vypadá jako orel. Při bližším pohledu do středu Orlí mlhoviny je ovšem vidět, že ta jasná oblast je ve skutečnosti okno do centra větší tmavé prachové obálky. Tímto oknem je vidět jasně osvětlená dílna, kde vzniká celá otevřená hvězdokupa. V dutinách vysokých pilířů a v kulatých globulích zůstává hodně tmavého prachu a studeného molekulárního plynu a stále tam vznikají hvězdy. Paradoxně je možná snazší tuto impozantní továrnu na tvorbu hvězd ocenit, když tam ty hvězdy nejsou, a tudíž byly ze snímku digitálně odstraněny. Emisní Orlí mlhovina, označovaná M16, se nachází asi 6500 světelných roků daleko, měří asi 20 světelných roků a je vidět triedrem v souhvězdí Hada (Serpens). K vytvoření tohoto snímku bylo třeba přes 22 hodin expozice a kombinování barev emitovaných vodíkem (červená) a kyslíkem (modrá).

Seznam odkazů v popisu

  1. PBS.org: S16 EP10: EAGLES
  2. Wikipedia: Eagle_Nebula
  3. NOIRLab.edu: The Eagle Nebula, M16
  4. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  5. Youtu.be: Zoom into Pillars of Creation
  6. APOD: Open Clusters
  7. APOD: 2020-12-06 M16: Pilíře stvoření hvězd
  8. APOD: 2008-12-28 Thackerayovy globule
  9. APOD: 2020-11-22 Tmavé molekulární mračno Barnard 68
  10. NASA: Stars
  11. Media-Amazon.com: Foto: Kočička :-)
  12. APOD: Emission Nebulae
  13. NASA: What Is a Light-Year?
  14. Wikipedia: Binoculars
  15. Harvard.edu: Constellations & Chandra Images
  16. Harvard.edu: Chandra: Serpens (The Serpent)
  17. AstroPhotoMannheim.de: M16: The Eagle Nebula - The Pillars of Creation
  18. LANL.gov: Hydrogen
  19. Youtube.com: QC#23 - Liquid Oxygen Experiment

Štítky: Orlí mlhovina, M16, Star-formation


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »