Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. říjen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. říjen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaxie za hvězdami, plynem a prachem

Uznání a copyright: Howard Trottier; Text: Emily Rice

Odvážíme se věřit svým očím? Když se díváme na obrazy vesmíru, často se ptáme, zda jsou "skutečné", a stejně se často nejlepší odpovědi liší. V tomto případě scéna vypadá podobně, jako by ji viděly naše oči, protože byla získána pomocí filtrů RGB (červená, zelená, modrá), které fungují obdobně jako čípky v našich očích, vyjma toho, že sbírají světlo po dobu 19 hodin, a nikoliv zlomek sekundy. Snímek byl pořízen během 6 noci dalekohledem o průměru 24 palců (61 cm) v pohoří Sierra Nevada v Kalifornii, USA. Jasná spirální galaxie uprostřed (NGC 7497) vypadá jako chycená podivným úponkem vesmírného ducha, a v tom je celý trik. Galaxie je ve skutečnosti 59 milionů světelných roků daleko, zatímco mlhovina označovaná MBM 54 je vzdálená necelých tisíc světelných roků, což z ní činí jedno z nejbližších chladných mračen plynu a prachu, galaktický cirrus uvnitř naší Galaxie Mléčné dráhy. Oba útvary se nacházejí v souhvězdí Pegase (Pegasus), které je vidět na podzim v severních zeměpisných šířkách vysoko nad hlavou.

Seznam odkazů v popisu

  1. Chroma.com: Optical Filters for Astronomy Applications
  2. AAO.org: Cones
  3. AstroBin.com: Howard Trottier: Ghostly Galactic Cirrus Swirl
  4. CosmicPursuits.com: The Five Numbers That Explain a Telescope
  5. Sierra-Remote.com: Sierra Remote Observatories
  6. Youtu.be: Lakes and Mountains on the western Sierras drone 4k
  7. Wikipedia: California
  8. Wikipedia: United_States
  9. SWIN.edu.au: Spiral Galaxy
  10. APOD: 2020-10-26 Reflexe Duchovité mlhoviny
  11. NASA: What Is a Light-Year?
  12. Harvard.edu: On the Nearest Molecular Clouds. III. MBM 40, 53, 54, and 55
  13. Cosmotography.com: Dusty Veils of the Milky Way
  14. APOD: 2022-08-17 Hvězdná brána Mléčná dráha
  15. IAU.org: Pegasus
  16. SkyMaps.com: The Evening Sky Map - NORTHERN HEMISPHERE OCTOBER 2022

Štítky: NGC 7497, Cirrus, MBM 54


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »