Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. říjen 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. říjen 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 1499: Mlhovina Kalifornie

Uznání a copyright: Stephen Kennedy

Orionovým ramenem spirální galaxie Mléčné dráhy si pluje toto kosmické mračno, které se náhodou podobá obrysům Kalifornie na západním pobřeží Spojených Států. V Orionově rameni Mléčné dráhy se nachází také naše vlastní Slunce vzdálené pouhých 1500 světelných roků od mlhoviny Kalifornie. Jedná se o klasickou emisní mlhovinu o délce asi 100 světelných roků, která se též známá jako NGC 1499. Mlhovina Kalifornie září charakteristickým červeným světlem rekombinovaných atomů vodíku s dlouho ztracenými elektrony. Tyto elektrony byly odtrženy energetickým ionizujícím hvězdným světlem. Energetické hvězdné světlo, které ionizuje většinu plynu mlhoviny nejspíš pochází z horké hvězdy Xi Persei vpravo od mlhoviny. Zorné pole široké 3 stupně je častým cílem astrofotografů a na tomto hlubokém snímku vyjevuje zářící mlhovinu, neprůhledný prach a hvězdy. Mlhovina Kalifornie se nachází v souhvězdí Persea (Perseus), nedaleko Plejád.
Výzva překladatele z 23. srpna 2019 trvá.

Seznam odkazů v popisu

  1. AtlasOfTheUniverse.com: NGC1499 - The California Nebula
  2. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 5000 Light Years - The Orion Arm
  3. APOD: 2014-05-06 Jiskření oranžového Slunce
  4. Wikipedia: California_Nebula
  5. SEDS.org: NGC 1499
  6. APOD: The Hydrogen Atom's Lament
  7. NASA: Ultraviolet Waves
  8. Wikipedia: Xi_Persei
  9. APOD: 2009-04-11 Velký obraz
  10. arXiv.org: The California Molecular Cloud
  11. Wikipedia: Perseus_(constellation)
  12. APOD: 2013-11-22 Od Kalifornie k Plejádám

Štítky: Ngc1499, Kalifornie, Ztracený elektron


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »