Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. prosinec 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. prosinec 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Úplněk Měsíce a úplněk Marsu

Uznání a copyright: Tomáš Slovinský

8. prosince se na obloze planety Země nacházel Měsíc v úplňku a Mars v úplňku, obě tělesa jasná a na opačné straně od Slunce. Mars byl dokonce při pohledu z některých míst Evropy a Severní Ameriky v zákrytu, procházel za Měsícem. Při pohledu z Košic na východním Slovensku došlo k zákrytu Marsu Měsícem těsně před východem Slunce. Tato pěkná podívaná byla zaznamenána v této teleskopické časosběrné sekvenci expozic. Zmizení rudé planety za měsíčním kotoučem trvalo asi hodinu, a když se měsíční úplněk v teplých barvách, poslední úplněk roku 2022, klonil k západnímu obzoru, tak se planeta znovu objevila. Příští zákryt jasného Marsu Měsícem nastane v novém roce 3. ledna, když bude Měsíc ubývat. Zákryty Měsícem jsou ovšem vždy vidět jen z části povrchu Země. Zákryt Marsu 3. ledna bude viditelný z části jižního Atlantiku, z jižní Afriky a z Indického oceánu.

Seznam odkazů v popisu

  1. EarthSky.org: Moon occults Mars tonight: How to watch
  2. NASA: What's Up: Skywatching Tips from NASA
  3. Facebook: Sky: Moon Occults Mars: 2022 December
  4. APOD: 2022-09-15 Sklizňový úplněk nad Sicílií
  5. APOD: 2022-12-09 Východ Marsu nad lunárním okrajem
  6. Lunar-Occultations.com: Occultations of Mars maps 2021-Dec-31 .. 2023-Jan-3
  7. In-the-Sky.org: Lunar occultation of Mars -- TUE, 03 JAN 2023 AT 13:51 CST (19:51 UTC)

Štítky: Mars, Měsíc, Zákryt, Opposition


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »