Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  20. leden 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 20. leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaktické války: M81 a M82

Uznání a copyright: Andreas Aufschnaiter

Dvě dominantní galaxie poblíž středu jsou od nás 12 milionů světelných roků daleko v severním souhvězdí Velké medvědice. Vpravo je s velkými spirálními rameny a jasně žlutým jádrem spirální galaxie M81. M81 je také známá jako Bodeho galaxie a měří asi 100 000 světelných roků. Vlevo je doutníkovitá nepravidelná galaxie M82. Tato dvojice spolu již miliardy let svádí gravitační souboj. Gravitace obou galaxií během série blízkých setkání hluboce ovlivnila tu vždy tu druhou. Jejich poslední kolo zápasu trvalo asi 100 milionů let a pravděpodobně vyvolalo kolem M81 hustotní vlny, což obohatilo spirální ramena M81. M82 zůstaly bouřlivé hvězdotvorné oblasti a srážející se plynná mračna tak energetická, že galaxie rentgenově září. Pokračující gravitační střetávání v příštích několika miliardách let vyústí do splynutí a zůstane jediná galaxie. Tento extragalaktický scénář zahrnuje také další členy interagující skupiny galaxií M81 s NGC 3077 níže vpravo od velké spirály a NGC 2976 vpravo nahoře na snímku. Snímek byl pořízen pod temnou noční oblohou v rakouských Alpách a popředí širokoúhlého snímku vyplňují kolektivně ozářené mlhoviny. Tato slabá prachová mezihvězdná oblaka odrážejí světlo hvězd nad rovinou naší vlastní galaxie Mléčné dráhy.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2019-04-17 Messier 81
  2. APOD: 2019-07-23 M82: Galaxie se supergalaktickým větrem
  3. Phys.org: Astronomers conduct one of the most detailed studies of a stellar halo
  4. Youtube.com: Spiral Galaxy M81
  5. HubbleSite.org: HUBBLE SPIES HUGE CLUSTERS OF STARS FORMED BY ANCIENT ENCOUNTER
  6. Harvard.edu: M82: Images From Space Telescopes Produce Stunning View of Starburst Galaxy
  7. NASA: Astronomers Predict Titanic Collision: Milky Way vs. Andromeda
  8. AtlasOfTheUniverse.com: The M81 Group
  9. Instagram.com: aufschnaiter_photography: Bode’s Galaxy (M81) and the Cigar Galaxy (M82) surrounded by a faint integrated flux nebula (IFN)
  10. APOD: 2016-04-28 Mlhovina Prachový anděl

Štítky: M82, M81, Galaxy merger, Ifn


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »