< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. únor 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. únor 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Světélkování vzduchu nad Francií

Uznání a copyright: Julien Looten

Tato neobvyklá obloha byla důvěrně známá i neznámá zároveň. Úkolem fotografa bylo zachytit oblouk dobře známého středního pásu naší Galaxie Mléčné dráhy nad malebným středověkým panstvím. Překvapením bylo, že toho lednového večera krásným, ale ne tak známým způsobem zářila. Pruhované pásy jsou světélkování vzduchu a jsou výsledkem toho, že vzduch vysoko v zemské atmosféře je vybuzen slunečním světlem a vydává vlastní slabé světlo. Pásy protínají celou oblohu a jejich zakřivený vzhled je způsoben extrémně širokým úhlem objektivu kamery. V popředí zámek Château de Losse na jihozápadě Francie. Na vzdáleném pozadí jsou další známé nebeské lahůdky včetně jasné bílé hvězdy Sirius, oranžové planety Mars, modré hvězdokupy Plejády, červené mlhoviny Kalifornie a zcela vpravo protáhlé Galaxie v Andromedě. Původní záměr byl také úspěšný a horní částí snímku se vypíná oblouk naší Mléčné dráhy.

Co kdyby ...: ChatGPT přepsal tento (anglický) text ve stylu Shakespeara, Carl Sagana nebo Scottyho ze Star Treku?

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Milky Way Galaxy
  2. APOD: 2022-05-16 Mléčná dráha nad hoodoo ve francouzských Alpách
  3. APOD: 2022-03-13 Barvité pásy světélkujícího vzduchu kolem Mléčné dráhy
  4. NASA: Why NASA Watches Airglow, the Colors of the (Upper Atmospheric) Wind
  5. NASA: What is Earth’s atmosphere?
  6. Wikipedia: Airglow#Description
  7. Instagram.com: j.looten: Feu d’artifice atmosphérique
  8. Wikipedia: Château_de_Losse
  9. Youtu.be: le château de Losse vue par un drone (Thonac Dordogne )
  10. Wikipedia: Château_de_Losse
  11. Wikipedia: France
  12. Squarespace-Cdn.com: Foto: Tři bílí psi :-)
  13. Wikipedia: Sirius
  14. NASA: Mars - The Red Planet
  15. APOD: 2022-12-05 Plejády: Hvězdokupa Kuřátka
  16. APOD: 2022-10-22 NGC 1499: Mlhovina Kalifornie
  17. APOD: 2022-08-07 Meteor před galaxií
  18. APOD: 2021-01-13 Oblouky přes arktickou oblohu
  19. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: France, Světélkování vzduchu, Mléčná dráha

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »