Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. únor 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. únor 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Světélkování vzduchu nad Francií

Uznání a copyright: Julien Looten

Tato neobvyklá obloha byla důvěrně známá i neznámá zároveň. Úkolem fotografa bylo zachytit oblouk dobře známého středního pásu naší Galaxie Mléčné dráhy nad malebným středověkým panstvím. Překvapením bylo, že toho lednového večera krásným, ale ne tak známým způsobem zářila. Pruhované pásy jsou světélkování vzduchu a jsou výsledkem toho, že vzduch vysoko v zemské atmosféře je vybuzen slunečním světlem a vydává vlastní slabé světlo. Pásy protínají celou oblohu a jejich zakřivený vzhled je způsoben extrémně širokým úhlem objektivu kamery. V popředí zámek Château de Losse na jihozápadě Francie. Na vzdáleném pozadí jsou další známé nebeské lahůdky včetně jasné bílé hvězdy Sirius, oranžové planety Mars, modré hvězdokupy Plejády, červené mlhoviny Kalifornie a zcela vpravo protáhlé Galaxie v Andromedě. Původní záměr byl také úspěšný a horní částí snímku se vypíná oblouk naší Mléčné dráhy.

Co kdyby ...: ChatGPT přepsal tento (anglický) text ve stylu Shakespeara, Carl Sagana nebo Scottyho ze Star Treku?

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Milky Way Galaxy
  2. APOD: 2022-05-16 Mléčná dráha nad hoodoo ve francouzských Alpách
  3. APOD: 2022-03-13 Barvité pásy světélkujícího vzduchu kolem Mléčné dráhy
  4. NASA: Why NASA Watches Airglow, the Colors of the (Upper Atmospheric) Wind
  5. NASA: What is Earth’s atmosphere?
  6. Wikipedia: Airglow#Description
  7. Instagram.com: j.looten: Feu d’artifice atmosphérique
  8. Wikipedia: Château_de_Losse
  9. Youtu.be: le château de Losse vue par un drone (Thonac Dordogne )
  10. Wikipedia: Château_de_Losse
  11. Wikipedia: France
  12. Squarespace-Cdn.com: Foto: Tři bílí psi :-)
  13. Wikipedia: Sirius
  14. NASA: Mars - The Red Planet
  15. APOD: 2022-12-05 Plejády: Hvězdokupa Kuřátka
  16. APOD: 2022-10-22 NGC 1499: Mlhovina Kalifornie
  17. APOD: 2022-08-07 Meteor před galaxií
  18. APOD: 2021-01-13 Oblouky přes arktickou oblohu
  19. AtlasOfTheUniverse.com: The Universe within 50000 Light Years - The Milky Way Galaxy

Štítky: France, Světélkování vzduchu, Mléčná dráha


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »