Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. únor 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. únor 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhoviny Srdce a Duše

Uznání a copyright: Juan Lozano de Haro

Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kassiopei (Cassiopeia)? Nejspíš ne, ale právě tam se nacházejí dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně nazvaná IC 1805 na snímku vpravo nahoře připomíná klasický symbol srdce. Tento tvar se snad ke Dni sv. Valentýna hodí. Vlevo dole je vidět mlhovina Duše s oficiálním označením IC 1871. Obě mlhoviny jasně září v červeném světle energetického vodíku, jedné ze tří barev zobrazených v této tříbarevné montáži. Světlu to k nám z těchto tří mlhovin, které dohromady měří zhruba 300 světelných roků, trvá přibližně 6000 let. Studie hvězd a hvězdokup, jaké se nacházejí v mlhovinách Srdce a Duše se soustředily na to, jak vznikají hmotné hvězdy a jak ovlivňují své okolí.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Cassiopeia_(constellation)
  2. APOD: Emission Nebulae
  3. Youtube.com: Bea Wain, Larry Clinton - Heart And Soul (1939)
  4. APOD: 2022-02-14 V srdci mlhoviny Srdce
  5. APOD: 2011-10-25 IC 1805: Srdcová mlhovina v HDR
  6. Wikipedia: Heart (symbol)
  7. Wikipedia: Valentine's_Day
  8. APOD: 2018-08-21 Prvky zářící v mlhovině Duše
  9. APOD: 2016-09-24 Srdce, Duše a Dvojitá hvězdokupa
  10. APOD: 2003-04-10 Energií nabitá mlhovina v LMC
  11. LANL.gov: Hydrogen
  12. Blogspot.com: Heart & Soul Nebulas RGBHa
  13. NASA: Introduction to the Electromagnetic Spectrum
  14. APOD: 2018-08-23 Kometa, Srdce a Duše
  15. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  16. Harvard.edu: Spectroscopic observations of young open clusters: IC 1805, NGC 654 and NGC 6823
  17. Wikipedia: Heart_Nebula
  18. Wikipedia: Soul_Nebula
  19. APOD: 2021-06-30 Simulace: Vznik prvních hvězd
  20. PinImg.com: Foto: kočička v toaletním papíru

Štítky: Heart nebula, Soul Nebula, IC 1805


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »