V Duši královny Aetopie se tvoří hvězdy. Přesněji řečeno, ve velké hvězdotvorné oblasti zvané mlhovina Duše v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), kterou řecká mytologie popisuje jako marnivou manželku krále, který kdysi dávno vládl zemím kolem horního toku Nilu. V mlhovině Duše, známé také jako...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kassiopei (Cassiopeia)? Nejspíš ne, ale právě tam se nacházejí dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně nazvaná IC 1805 na snímku vpravo nahoře připomíná klasický symbol srdce. Tento tvar se snad ke Dni sv....
Tento podrobný kosmický snímek pohlíží dovnitř mlhoviny Duše. Tmavá a zádumčivá oblaka prachu nahoře lemují jasné okraje zářícího plynu katalogizovaná jako IC 1871. Zorné pole zabírá asi 25 světelných let pouze přes malou část mnohem větších mlhovin Srdce a Duše. Tento hvězdotvorný komplex se...
Je srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Nejspíš není, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny pojmenované Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, s oficiálním označením IC 1805 a viditelná na snímku vpravo dole, má tvar připomínající klasický symbol srdce. Mlhovina Duše s označením IC 1871...
Tento detailní kosmický snímek hledí hluboko do mlhoviny Duše. Ta tmavá a rozmazaná prachová mračna vlevo, lemovaná jasnými hřebeny zářícího plynu, jsou katalogizovaná jako IC 1871. Teleskopické zorné pole zabírá jen malou část mnohem větších mlhovin ...
V Duši královny Ethiopie vznikají hvězdy. Nebo přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše (IC 1898) se nachází v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), o níž řecká mytologie mluví jako o marnivé ženě krále, který dlouho vládnul zemi kolem horního Nilu. Mlhovina Duše hostí několik...
V Duši královny Etiopie vznikají hvězdy. Přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše se nachází v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia), která byla v řecké mytologii marnivou ženou krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu. V mlhovině Duše je několik...
Je srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Nejspíš ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny, které se nazývají Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, která se oficiálně nazývá IC 1805 a je vidět na snímku vpravo, má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září...
V Duši etiopské královny vznikají hvězdy. Jinak řečeno, v souhvězdí Kasiopeja, což byla podle řecké mytologie marnivá žena krále, který dávno vládnul zemi kolem horního Nilu, je velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených hvězdokup, velký...
Tento podrobný kosmický snímek pohlíží do hloubky mlhoviny Duše. Ta tmavá a skličující prachová mračna ohraničená jasnými lemy zářícího plynu jsou katalogizována jako IC 1871. Zorné pole zabírá asi 25 světelných let a je to jen malá část mnohem větších mlhovin Srdce a Duše. Tento hvězdotvorný...
Jak vznikají hvězdy? Snímky hvězdotvorné oblasti W5 jako jsou tyto infračervené z družicové observatoře NASA WISE (Wide Field Infrared Survey Explorer) poskytují jasné důkazy, že hmotné hvězdy ve středu prázdných dutin jsou starší, než hvězdy na okrajích. Pravděpodobnou příčinou bude, že...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Zřejmě ne, ale zato jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny zvané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce se oficiálně nazývá IC 1805, je vidět vpravo nahoře a její tvar připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
V srdci královny Ethiopie vznikají hvězdy. Přesněji, velká hvězdotvorná oblast zvaná mlhovina Duše se nachází v souhvězdí Kasiopeja, kterému řecká mytologie přiřadila domýšlivou ženu krále, který dlouho předtím vládl zemím kolem horního Nilu. Mlhovina Duše obsahuje několik otevřených...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Pravděpodobně ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny pojmenované Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, která se oficiálně nazývá IC 1805 a je vidět vpravo nahoře, má v optickém světle tvar, který připomíná klasický symbol...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Asi ne, ale je to místo, kde jsou dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně zvaná IC 1805, je vidět nahoře vpravo a má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
Běžte dnes v noci ven a uvidíte nebeskou světelnou podívanou, čím později, tím lépe. Dnes v noci vrcholí měsíc dlouhý meteorický roj Perseid. Přestože jsou Perseidy v tuto dobu vidět každý rok, tak se dá čekat, že se budou tento rok jevit zvlášť aktivní, jelikož při jejich vrcholu nebude...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji (Cassiopeia)? Pravděpodobně ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně pojmenovaná IC 1805, je vidět vpravo nahoře a má tvar připomínající klasický symbol srdce. Obě mlhoviny nahoře...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
