Co elektrizuje mlhovinu Srdce? Za prvé, ta velká emisní mlhovina vlevo katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje její nejvíce zastoupený prvek vodík, ale tento snímek s dlouhou expozicí obsahuje také světlo...
Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo nahoře, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje její nejvýraznější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolíná i se světlem vyzařovaným...
Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje nejrozšířenější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolínalo i se světlem vyzařovaným křemíkem...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kassiopei (Cassiopeia)? Nejspíš ne, ale právě tam se nacházejí dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně nazvaná IC 1805 na snímku vpravo nahoře připomíná klasický symbol srdce. Tento tvar se snad ke Dni sv....
Co rozsvěcuje mlhovinu Srdce? Nejprve je třeba říci, že velká emisní mlhovina označovaná jako IC 1805 celkově vypadá jako lidské srdce. Její tvar je možná vhodný pro Den svatého Valentýna, jelikož toto srdce září jasným červeným světlem emitovaným nejrozšířenějším...
Co dodává energii mlhovině Srdce? Zaprvé, velká emisní mlhovina označená jako IC 1805 celkově vypadá jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které emituje její nejvýznamnější prvek: vodík. Energii pro červenou záři i celkovému tvaru dodává malá skupina hvězd...
Co se nachází uvnitř mlhoviny Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Její tvar se tak možná hodí pro den svatého Valentýna, ovšem toto srdce září jasným červeným světlem, které emituje její nejvíce zastoupený prvek: vodík. Tu červenou zář i...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Zřejmě ne, ale zato jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny zvané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce se oficiálně nazývá IC 1805, je vidět vpravo nahoře a její tvar připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
Emisní mlhovina IC 1805 se prostírá přes téměř 200 světelných let a je směsicí zářícího mězihvězdného plynu a tmavých prachových mračen. Její jméno odpovídá tvaru vhodnému pro den sv. Valentýna, mlhovina Srdce. V mlhovině IC 1805, která je asi 7500 světelných let daleko ve spirálním...
Co pohání Srdcovou mlhovinu? Tato velká emisní mlhovina zvaná IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem emitovaným nejrozšířenějším prvkem: vodíkem. Červená záře i celkový tvar pochází od malé skupiny hvězd ve středu mlhoviny. Podrobný snímek v...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Asi ne, ale je to místo, kde jsou dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně zvaná IC 1805, je vidět nahoře vpravo a má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina zvaná IC 1805 vypadá jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které emituje nejrozšířenější prvek: vodík. Červenou záři i větší tvar způsobuje malá skupina hvězd u středu mlhoviny. Podrobný snímek zabírá asi...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina nazvaná IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem emitovaným jejím nejvíce zastoupeným prvkem vodíkem. Červená záře a velký tvar jsou vytvářeny malou skupinou hvězd ve středu mlhoviny. Mnoho z těchto...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Asi ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny přezdívané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně označovaná IC 1805, je vidět vpravo nahoře a má tvar připomínající klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září v červeném...
Co elektrizuje mlhovinu Srdce? Za prvé, ta velká emisní mlhovina vlevo katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje její nejvíce zastoupený prvek vodík, ale tento snímek s dlouhou expozicí obsahuje také světlo...
Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo nahoře, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje její nejvýraznější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolíná i se světlem vyzařovaným...
Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje nejrozšířenější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolínalo i se světlem vyzařovaným křemíkem...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kassiopei (Cassiopeia)? Nejspíš ne, ale právě tam se nacházejí dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně nazvaná IC 1805 na snímku vpravo nahoře připomíná klasický symbol srdce. Tento tvar se snad ke Dni sv....
Co rozsvěcuje mlhovinu Srdce? Nejprve je třeba říci, že velká emisní mlhovina označovaná jako IC 1805 celkově vypadá jako lidské srdce. Její tvar je možná vhodný pro Den svatého Valentýna, jelikož toto srdce září jasným červeným světlem emitovaným nejrozšířenějším...
Co dodává energii mlhovině Srdce? Zaprvé, velká emisní mlhovina označená jako IC 1805 celkově vypadá jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které emituje její nejvýznamnější prvek: vodík. Energii pro červenou záři i celkovému tvaru dodává malá skupina hvězd...
Co se nachází uvnitř mlhoviny Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Její tvar se tak možná hodí pro den svatého Valentýna, ovšem toto srdce září jasným červeným světlem, které emituje její nejvíce zastoupený prvek: vodík. Tu červenou zář i...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Zřejmě ne, ale zato jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny zvané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce se oficiálně nazývá IC 1805, je vidět vpravo nahoře a její tvar připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
Emisní mlhovina IC 1805 se prostírá přes téměř 200 světelných let a je směsicí zářícího mězihvězdného plynu a tmavých prachových mračen. Její jméno odpovídá tvaru vhodnému pro den sv. Valentýna, mlhovina Srdce. V mlhovině IC 1805, která je asi 7500 světelných let daleko ve spirálním...
Co pohání Srdcovou mlhovinu? Tato velká emisní mlhovina zvaná IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem emitovaným nejrozšířenějším prvkem: vodíkem. Červená záře i celkový tvar pochází od malé skupiny hvězd ve středu mlhoviny. Podrobný snímek v...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Asi ne, ale je to místo, kde jsou dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně zvaná IC 1805, je vidět nahoře vpravo a má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina zvaná IC 1805 vypadá jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které emituje nejrozšířenější prvek: vodík. Červenou záři i větší tvar způsobuje malá skupina hvězd u středu mlhoviny. Podrobný snímek zabírá asi...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina nazvaná IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem emitovaným jejím nejvíce zastoupeným prvkem vodíkem. Červená záře a velký tvar jsou vytvářeny malou skupinou hvězd ve středu mlhoviny. Mnoho z těchto...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Asi ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny přezdívané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně označovaná IC 1805, je vidět vpravo nahoře a má tvar připomínající klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září v červeném...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
