Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo nahoře, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje její nejvýraznější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolíná i se světlem vyzařovaným...
Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje nejrozšířenější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolínalo i se světlem vyzařovaným křemíkem...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kassiopei (Cassiopeia)? Nejspíš ne, ale právě tam se nacházejí dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně nazvaná IC 1805 na snímku vpravo nahoře připomíná klasický symbol srdce. Tento tvar se snad ke Dni sv....
Co rozsvěcuje mlhovinu Srdce? Nejprve je třeba říci, že velká emisní mlhovina označovaná jako IC 1805 celkově vypadá jako lidské srdce. Její tvar je možná vhodný pro Den svatého Valentýna, jelikož toto srdce září jasným červeným světlem emitovaným nejrozšířenějším...
Co dodává energii mlhovině Srdce? Zaprvé, velká emisní mlhovina označená jako IC 1805 celkově vypadá jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které emituje její nejvýznamnější prvek: vodík. Energii pro červenou záři i celkovému tvaru dodává malá skupina hvězd...
Co se nachází uvnitř mlhoviny Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Její tvar se tak možná hodí pro den svatého Valentýna, ovšem toto srdce září jasným červeným světlem, které emituje její nejvíce zastoupený prvek: vodík. Tu červenou zář i...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Zřejmě ne, ale zato jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny zvané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce se oficiálně nazývá IC 1805, je vidět vpravo nahoře a její tvar připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
Emisní mlhovina IC 1805 se prostírá přes téměř 200 světelných let a je směsicí zářícího mězihvězdného plynu a tmavých prachových mračen. Její jméno odpovídá tvaru vhodnému pro den sv. Valentýna, mlhovina Srdce. V mlhovině IC 1805, která je asi 7500 světelných let daleko ve spirálním...
Co pohání Srdcovou mlhovinu? Tato velká emisní mlhovina zvaná IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem emitovaným nejrozšířenějším prvkem: vodíkem. Červená záře i celkový tvar pochází od malé skupiny hvězd ve středu mlhoviny. Podrobný snímek v...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Asi ne, ale je to místo, kde jsou dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně zvaná IC 1805, je vidět nahoře vpravo a má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina zvaná IC 1805 vypadá jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které emituje nejrozšířenější prvek: vodík. Červenou záři i větší tvar způsobuje malá skupina hvězd u středu mlhoviny. Podrobný snímek zabírá asi...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina nazvaná IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem emitovaným jejím nejvíce zastoupeným prvkem vodíkem. Červená záře a velký tvar jsou vytvářeny malou skupinou hvězd ve středu mlhoviny. Mnoho z těchto...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Asi ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny přezdívané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně označovaná IC 1805, je vidět vpravo nahoře a má tvar připomínající klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září v červeném...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
