Co elektrizuje mlhovinu Srdce? Za prvé, ta velká emisní mlhovina vlevo katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje její nejvíce zastoupený prvek vodík, ale tento snímek s dlouhou expozicí obsahuje také světlo...
Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo nahoře, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje její nejvýraznější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolíná i se světlem vyzařovaným...
Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje nejrozšířenější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolínalo i se světlem vyzařovaným křemíkem...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kassiopei (Cassiopeia)? Nejspíš ne, ale právě tam se nacházejí dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně nazvaná IC 1805 na snímku vpravo nahoře připomíná klasický symbol srdce. Tento tvar se snad ke Dni sv....
Co rozsvěcuje mlhovinu Srdce? Nejprve je třeba říci, že velká emisní mlhovina označovaná jako IC 1805 celkově vypadá jako lidské srdce. Její tvar je možná vhodný pro Den svatého Valentýna, jelikož toto srdce září jasným červeným světlem emitovaným nejrozšířenějším...
Co dodává energii mlhovině Srdce? Zaprvé, velká emisní mlhovina označená jako IC 1805 celkově vypadá jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které emituje její nejvýznamnější prvek: vodík. Energii pro červenou záři i celkovému tvaru dodává malá skupina hvězd...
Co se nachází uvnitř mlhoviny Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Její tvar se tak možná hodí pro den svatého Valentýna, ovšem toto srdce září jasným červeným světlem, které emituje její nejvíce zastoupený prvek: vodík. Tu červenou zář i...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Zřejmě ne, ale zato jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny zvané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce se oficiálně nazývá IC 1805, je vidět vpravo nahoře a její tvar připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
Emisní mlhovina IC 1805 se prostírá přes téměř 200 světelných let a je směsicí zářícího mězihvězdného plynu a tmavých prachových mračen. Její jméno odpovídá tvaru vhodnému pro den sv. Valentýna, mlhovina Srdce. V mlhovině IC 1805, která je asi 7500 světelných let daleko ve spirálním...
Co pohání Srdcovou mlhovinu? Tato velká emisní mlhovina zvaná IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem emitovaným nejrozšířenějším prvkem: vodíkem. Červená záře i celkový tvar pochází od malé skupiny hvězd ve středu mlhoviny. Podrobný snímek v...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Asi ne, ale je to místo, kde jsou dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně zvaná IC 1805, je vidět nahoře vpravo a má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina zvaná IC 1805 vypadá jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které emituje nejrozšířenější prvek: vodík. Červenou záři i větší tvar způsobuje malá skupina hvězd u středu mlhoviny. Podrobný snímek zabírá asi...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina nazvaná IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem emitovaným jejím nejvíce zastoupeným prvkem vodíkem. Červená záře a velký tvar jsou vytvářeny malou skupinou hvězd ve středu mlhoviny. Mnoho z těchto...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Asi ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny přezdívané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně označovaná IC 1805, je vidět vpravo nahoře a má tvar připomínající klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září v červeném...
Co elektrizuje mlhovinu Srdce? Za prvé, ta velká emisní mlhovina vlevo katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje její nejvíce zastoupený prvek vodík, ale tento snímek s dlouhou expozicí obsahuje také světlo...
Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo nahoře, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje její nejvýraznější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolíná i se světlem vyzařovaným...
Co vzrušuje mlhovinu Srdce? Za prvé, velká emisní mlhovina vlevo, katalogizovaná jako IC 1805, vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje nejrozšířenější prvek vodík, ale na tomto snímku s dlouhou expozicí se prolínalo i se světlem vyzařovaným křemíkem...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kassiopei (Cassiopeia)? Nejspíš ne, ale právě tam se nacházejí dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně nazvaná IC 1805 na snímku vpravo nahoře připomíná klasický symbol srdce. Tento tvar se snad ke Dni sv....
Co rozsvěcuje mlhovinu Srdce? Nejprve je třeba říci, že velká emisní mlhovina označovaná jako IC 1805 celkově vypadá jako lidské srdce. Její tvar je možná vhodný pro Den svatého Valentýna, jelikož toto srdce září jasným červeným světlem emitovaným nejrozšířenějším...
Co dodává energii mlhovině Srdce? Zaprvé, velká emisní mlhovina označená jako IC 1805 celkově vypadá jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které emituje její nejvýznamnější prvek: vodík. Energii pro červenou záři i celkovému tvaru dodává malá skupina hvězd...
Co se nachází uvnitř mlhoviny Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Její tvar se tak možná hodí pro den svatého Valentýna, ovšem toto srdce září jasným červeným světlem, které emituje její nejvíce zastoupený prvek: vodík. Tu červenou zář i...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina s označením IC 1805 vcelku vypadá jako srdce. Záře mlhoviny a stejně tak i tvar z plynových a prachových mračen je důsledkem hvězdných větrů a radiace hmotných hvězd z nově zrozených hvězd hvězdokupy Melotte 15 v této...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Zřejmě ne, ale zato jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny zvané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce se oficiálně nazývá IC 1805, je vidět vpravo nahoře a její tvar připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
Emisní mlhovina IC 1805 se prostírá přes téměř 200 světelných let a je směsicí zářícího mězihvězdného plynu a tmavých prachových mračen. Její jméno odpovídá tvaru vhodnému pro den sv. Valentýna, mlhovina Srdce. V mlhovině IC 1805, která je asi 7500 světelných let daleko ve spirálním...
Co pohání Srdcovou mlhovinu? Tato velká emisní mlhovina zvaná IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem emitovaným nejrozšířenějším prvkem: vodíkem. Červená záře i celkový tvar pochází od malé skupiny hvězd ve středu mlhoviny. Podrobný snímek v...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Asi ne, ale je to místo, kde jsou dvě jasné emisní mlhoviny nazývané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně zvaná IC 1805, je vidět nahoře vpravo a má tvar, který připomíná klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září červeným...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina zvaná IC 1805 vypadá jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které emituje nejrozšířenější prvek: vodík. Červenou záři i větší tvar způsobuje malá skupina hvězd u středu mlhoviny. Podrobný snímek zabírá asi...
Co pohání mlhovinu Srdce? Velká emisní mlhovina nazvaná IC 1805 vypadá docela jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem emitovaným jejím nejvíce zastoupeným prvkem vodíkem. Červená záře a velký tvar jsou vytvářeny malou skupinou hvězd ve středu mlhoviny. Mnoho z těchto...
Nachází se srdce a duše naší Galaxie v Kasiopeji? Asi ne, ale jsou tam dvě jasné emisní mlhoviny přezdívané Srdce a Duše. Mlhovina Srdce, oficiálně označovaná IC 1805, je vidět vpravo nahoře a má tvar připomínající klasický symbol srdce. Obě mlhoviny jasně září v červeném...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
