Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. únor 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. únor 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

V srdci mlhoviny Srdce

Uznání a copyright: Adam Jensen

Co rozsvěcuje mlhovinu Srdce? Nejprve je třeba říci, že velká emisní mlhovina označovaná jako IC 1805 celkově vypadá jako lidské srdce. Její tvar je možná vhodný pro Den svatého Valentýna, jelikož toto srdce září jasným červeným světlem emitovaným nejrozšířenějším prvkem: excitovaným vodíkem. Červená záře a celkový tvar pocházejí od malé skupiny hvězd poblíž středu mlhoviny. V srdci mlhoviny Srdce jsou mladé hvězdy z otevřené hvězdokupy Melotte 15, které svým energetickým světlem a větry erodují několik malebných pilířů. Otevřená hvězdokupa obsahuje několik jasných hvězd téměř 50krát hmotnějších než je Slunce, mnoho slabších hvězd jen o zlomku hmotnosti Slunce a chybějící mikrokvasar, který byl vyvržen už před milióny let. Mlhovina Srdce se nachází asi 7500 světelných roků daleko v souhvězdí mytologické královny Ethiopie (Cassiopeia).

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: Emission Nebulae
  2. APOD: 2013-03-04 IC 1805: Mlhovina Srdce
  3. PBS.org: Map of the Human Heart
  4. Wikipedia: Valentine's_Day
  5. Wikipedia: Excited_state
  6. Wikipedia: Hydrogen
  7. APOD: 2014-10-18 Melotte 15 v Srdci
  8. Youtube.com: Bonnie Tyler - Total Eclipse of the Heart (Video)
  9. APOD: 2017-02-10 Melotte 15 v Srdci
  10. FearfulAdventurer.com: Foto: Chuchvalec prachu
  11. Wikipedia: Open_cluster
  12. Harvard.edu: Early-type stars in the young open cluster IC 1805. II. The probably single stars HD 15570 and HD 15629, and the massive binary/triple system HD 15558
  13. APOD: 2004-09-16 Mikrokvasar v pohybu
  14. Wikipedia: Heart_Nebula
  15. NASA: What is a light-year and how is it used?
  16. NASA: What Are Constellations?
  17. Wikipedia: Cassiopeia_(mother_of_Andromeda)
  18. Wikipedia: Cassiopeia_(constellation)

Štítky: IC 1805, Heart nebula, Heart nebula, Emisní mlhovina, Emisní mlhovina


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »