Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. duben 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. duben 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rigel širokoúhle

Uznání: Rheinhold Wittich

Brilantní modrý nadobr Rigel označuje v noci na planetě Zemi chodidlo lovce Oriona. Má označení Beta Orionis a nachází se ve středu tohoto pozoruhodně hlubokého a širokoúhlého pohledu. Rigelova modrá barva naznačuje, že je mnohem žhavější než její konkurenční veleobr v Orionu, žlutavá hvězda Betelgeuse (Alfa Orionis), i tak jsou obě hvězdy jsou dostatečně hmotné, že nakonec skončí zhroucením jádra jako supernovy. Asi 860 světelných roků vzdálený Rigel je také žhavější než Slunce a má 74krát větší poloměr. Sahá tedy přibližně do vzdálenosti oběžné dráhy Merkuru. Na 10 stupňů širokém snímku v souhvězdí tolik bohatém na mlhoviny je vlevo nahoře vidět mlhovina v Orionu. Jasně modré světlo Rigelu ozařuje vpravo od něj prachovou mlhovinu Hlava čarodějnice. Rigel je součástí vícenásobného hvězdného systému, ale jeho průvodci jsou mnohem slabší.

Seznam odkazů v popisu

  1. Illinois.edu: RIGEL (Beta Orionis)
  2. Tumblr.com: Discovering the Universe Through the Constellation Orion
  3. Wittich.com: From Orion Nebula to Witch Head Nebula
  4. APOD: 2020-05-11 Za Betelgeuse
  5. Harvard.edu: Asteroseismology of the nearby SN-II Progenitor: Rigel. I. The MOST High-precision Photometry and Radial Velocity Monitoring
  6. Wikipedia: Supernova#Core_collapse
  7. EarthSky.org: Blue-white Rigel is Orion’s brightest star

Štítky: Ic2118, M42, Beta orionis, Rigel, Mlhovina Orion, Witch Head


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »