Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. duben 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. duben 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M100: Velká spirální galaxie

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing: Judy Schmidt

M100 je majestátní vskutku v kosmickém měřítku, a proto se jí říká velká spirální galaxie. Jedná se o velkou galaxii s více než 100 miliardami hvězd v dobře definovaných spirálních ramenech, která je podobná naší Galaxii Mléčné dráze. M100 (nebo NGC 4321) ve vzdálenosti 56 milionů světelných roků v souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) je jedním z nejjasnějších členů Kupy galaxií v Panně. Tento snímek M100 pořídil Hubblův kosmický dalekohled kamerou WFC3 (Wide Field Camera 3) a zdůrazňuje jasně modré hvězdokupy a spletité klikaté prachové pásy, kterými se vyznačuje tato třída galaxií. Studie proměnných hvězd v M100 sehrály důležitou roli při určování velikosti a stáří vesmíru.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Grand_design_spiral_galaxy
  2. NASA: The Milky Way Galaxy
  3. Wikipedia: Messier_100
  4. NASA: What Is a Light-Year?
  5. Wikipedia: Coma_Berenices
  6. APOD: 2011-04-22 Kupa galaxií v Panně
  7. ESAHubble.org: 25 years of stunning definition
  8. NASA: Hubble Space Telescope
  9. SpaceTelescope.org: Hubble's Instruments: WFC3 - Wide Field Camera 3
  10. APOD: Open Clusters
  11. APOD: 2014-07-26 NGC 253: Prašný vesmírný ostrov
  12. Redd.it: Foto: Kočka s notebookem :-)
  13. NASA: Messier 100
  14. NASA: The Scale of the Universe Great Debate in 1996

Štítky: M100, Spirální galaxie, Grand design


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »