Zepředu viděná velká spirální galaxie NGC 5643 působí při pohledu na barevném kosmickém portrétu slavnostním vzhledem. Tato galaxie měří přes 100 000 světelných roků, nachází se asi 55 miliónů světelných roků daleko v jižním souhvězdí Vlka (Lupus). Na snímku z obrazových dat z Hubblova kosmického...
M100 je majestátní vskutku v kosmickém měřítku, a proto se jí příhodně říká velkolepá spirální galaxie. Tato rozsáhlá galaxie s více než 100 miliardami hvězd má dobře definovaná spirální ramena a podobá se naší Mléčné dráze. Galaxie M100, též známá jako NGC 4321, je jedním z nejjasnějších členů Kupy...
M100 je majestátní vskutku v kosmickém měřítku, a proto se jí říká velká spirální galaxie. Jedná se o velkou galaxii s více než 100 miliardami hvězd v dobře definovaných spirálních ramenech, která je podobná naší Galaxii Mléčné dráze. M100 (nebo NGC 4321) ve vzdálenosti 56 milionů světelných roků v...
Pokud není tato spirální galaxie dokonalá, tak je přinejmenším jedna z nejfotogeničtějších. M74 představuje nádherný pohled z boku na vesmírný ostrov s asi 100 miliardami hvězd, 32 miliónů světelných roků daleko v souhvězdí Ryb (Pisces). Velkolepý design ladných spirálních ramen galaxie M74, která...
Velká a krásná spirální galaxie M101 je jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera, ovšem určitě ji nelze opomenout. Při velikosti 170 000 světelných let je ohromná, téměř dvakrát větší, než naše vlastní Mléčná dráha. M101 je také jednou z původních spirálních mlhovin, ...
Velká a krásná spirální galaxie M101 je jedna z posledních ve slavném katalogu Charlese Messiera, ale určitě se nedá zanedbat. Měří asi 170 000 světelných let a je tedy ohromná, téměř dvakrát větší, než naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla jednou z těch původních spirálních mlhovin, které...
Zepředu viděná velká spirální galaxie NGC 5643 působí při pohledu na barevném kosmickém portrétu slavnostním vzhledem. Tato galaxie měří přes 100 000 světelných roků, nachází se asi 55 miliónů světelných roků daleko v jižním souhvězdí Vlka (Lupus). Na snímku z obrazových dat z Hubblova kosmického...
M100 je majestátní vskutku v kosmickém měřítku, a proto se jí příhodně říká velkolepá spirální galaxie. Tato rozsáhlá galaxie s více než 100 miliardami hvězd má dobře definovaná spirální ramena a podobá se naší Mléčné dráze. Galaxie M100, též známá jako NGC 4321, je jedním z nejjasnějších členů Kupy...
M100 je majestátní vskutku v kosmickém měřítku, a proto se jí říká velká spirální galaxie. Jedná se o velkou galaxii s více než 100 miliardami hvězd v dobře definovaných spirálních ramenech, která je podobná naší Galaxii Mléčné dráze. M100 (nebo NGC 4321) ve vzdálenosti 56 milionů světelných roků v...
Pokud není tato spirální galaxie dokonalá, tak je přinejmenším jedna z nejfotogeničtějších. M74 představuje nádherný pohled z boku na vesmírný ostrov s asi 100 miliardami hvězd, 32 miliónů světelných roků daleko v souhvězdí Ryb (Pisces). Velkolepý design ladných spirálních ramen galaxie M74, která...
Velká a krásná spirální galaxie M101 je jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera, ovšem určitě ji nelze opomenout. Při velikosti 170 000 světelných let je ohromná, téměř dvakrát větší, než naše vlastní Mléčná dráha. M101 je také jednou z původních spirálních mlhovin, ...
Velká a krásná spirální galaxie M101 je jedna z posledních ve slavném katalogu Charlese Messiera, ale určitě se nedá zanedbat. Měří asi 170 000 světelných let a je tedy ohromná, téměř dvakrát větší, než naše vlastní Mléčná dráha. M101 byla jednou z těch původních spirálních mlhovin, které...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Vznikala za počasí -2°C bezvětří téměř ideální. Kometa zaznamenaná přibližně na 1/3 vzdálenosti mezi hvězdou Markab k Sheatu v Pegase přesněji RA/DEC 23h 07m +19°51' Jasností mi připomíná časy s podzimním Lemmonem někdy na přelomu září a října
