Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. březen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. březen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pohled na M101

Uznání a copyright: Christoph Kaltseis, CEDIC 2019

Velká a krásná spirální galaxie M101 je jednou z posledních položek ve slavném katalogu Charlese Messiera, ovšem určitě ji nelze opomenout. Při velikosti 170 000 světelných let je ohromná, téměř dvakrát větší, než naše vlastní Mléčná dráha. M101 je také jednou z původních spirálních mlhovin, které pozoroval lord Rosse velkým dalekohledem 19. století Leviathanem z Parsontownu. Na tomto soudobém teleskopickém pohledu M101 sdílí zorné pole se vzdálenějšími galaxiemi pozadí, hvězdy v popředí jsou z Mléčné dráhy a vpravo dole je doprovodná trpasličí galaxie NGC 5474. Barvy hvězd z Mléčné dráhy se dají najít také ve hvězdném světle tohoto velkého vesmírného ostrova. Jeho jádru dominuje světlo z chladných žlutavých hvězd. Podél spirálních ramen jsou modré barvy horkých mladých hvězd smíchané s pásy neprůhledného prachu a s růžovými hvězdotvornými oblastmi. M101 je též známá jako galaxie Větrník, nachází se v severním souhvězdí Velké medvědice (Ursa Major) a je vzdálená asi 23 miliónů světelných let. Její doprovodnou galaxii NGC 5474 nejspíš zbortily její minulé gravitační interakce s dominantní M101.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2000-03-11 Messierův maraton
  2. SEDS.org: Messier 102
  3. SEDS.org: Lord Rosse's drawings of M101
  4. Wikipedia: Leviathan_of_Parsonstown
  5. Naver.com: M101 (Pinwheel Galaxy) + NGC5474
  6. SpaceTelescope.org: A dwarf galaxy ravaged by grand design
  7. Wikipedia: Galaxy#Milky_Way
  8. arXiv.org: Strong Evidence for the Density-wave Theory of Spiral Structure in Disk Galaxies
  9. SEDS.org: Messier 101
  10. HubbleSite.org: Hubble Largest Galaxy Portrait of M101

Štítky: M101, Spirální galaxie, Grand design, Spiral arms, Ngc5474


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »