Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Rigel

Štítek: Rigel

APOD Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice

Tato strašidelná vizáž s křivým profilem září ve tmě za svitu hvězd, což evokuje její populární název mlhovina Hlava čarodějnice. Podmanivý teleskopický portrét vyvolává dojem, že čarodějnice upřela svůj pohled na jasného nadobra v Orionu, na hvězdu Rigel. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji...

APOD Rigel širokoúhle

Brilantní modrý nadobr Rigel označuje v noci na planetě Zemi chodidlo lovce Oriona. Má označení Beta Orionis a nachází se ve středu tohoto pozoruhodně hlubokého a širokoúhlého pohledu. Rigelova modrá barva naznačuje, že je mnohem žhavější než její konkurenční veleobr v Orionu, žlutavá...

APOD Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice

Populární název této mlhoviny Hlava čarodějnice evokuje její z temnoty vystupující strašidelná vizáž ve světle hvězd a pokroucený profil. Pěkný teleskopický pohled dává pocit, že čarodějnice civí na jasného nadobra Rigel v Orionu. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji známá jako IC 2118, měří asi...

APOD Mlhovina Hlava čarodějnice

Klopotem se kouzlo dař, ohni hoř a kotle vař .... možná by se měl Macbeth radit s mlhovinou Hlava čarodějnice. Tato kosmická babizna, děsivě tvarovaná reflexní mlhovina, je ovšem asi 800 světelných let daleko. Zdá se, že svým zlovolným pohledem zírá k blízké jasné hvězdě Rigel v...

APOD Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice

Tato trochu strašidelná vizáž ve tmě svítí světlem hvězd a pokřivený profil evokuje populární jméno této mlhoviny Hlava čarodějnice. Výtečný teleskopický portrét působí dojmem, že čarodějnice svým pohledem zírá na jasného veleobra Rigel v Orionu. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji...

APOD Zářivý bolid mezi mlhovinou Orion a Rigelem

Co se dělo s tím meteorem? Před několika dny byl ve švýcarských Alpách vyfotografován jasný bolid. Bolid byl nejspíše Tauridou a byl pozoruhodný nejen svou jasností, ale také vzácným oranžovým světlem, které vytvořil a které trvalo několik minut. Podle té oranžové záře se původně zdálo,...

APOD Jarní Orion

Jak na severní polokouli Země přišlo jaro, tak dobře známé zimní souhvězdí Orion zapadá už brzy večer a lovcovy hvězdy rámují pučící stromy. Malebným pohledem na nebe nahoře mezi větvemi prosvítá žlutě zářící rudý veleobr alfa Orionis, neboli Betelgeuse. K této Orionově alfa hvězdě se daleko...

APOD Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice

Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl jít Macbeth na radu k mlhovině Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina souvisí s jasnou hvězdou Rigel v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji známá jako IC 2118, měří...

APOD Lovcovy hvězdy

Lovce Oriona zdobí mnohé zářivé hvězdy a je jedním z nejsnáze rozeznatelných souhvězdí. Na tomto záběru noční oblohy z 15. ledna vycházejí lovcovy hvězdy na severní zimní obloze, rámují je holé stromy a podtrhují pozemská světla okolo Lough Eske (Jezero ryb) v okresu Donegal v Irsku. V rameni...

APOD Orion: Od hlavy k patě

Na okraji obrovského molekulárního mračna, vzdáleného asi 1500 světelných let daleko v souhvězdí lovce Oriona, leží hvězdné porodnice chované v kosmickém prachu a zářícím vodíku. Tento pohled přes dobře známé souhvězdí zabírá od hlavy k patě (zleva doprava) asi 25 stupňů. Nejbližší velká...

APOD Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice

Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl jít Macbeth na radu k mlhovině Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina vlevo dole souvisí s jasnou hvězdou Rigel, od ní vpravo, v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji...

APOD Čarodějnice ve světle hvězd

V temnotě svítící zkroucený profil této pochmurné tváře ozařované světlem hvězd evokuje populární jméno mlhoviny Hlava čarodějnice. Tento úchvatný teleskopický portrét vzbuzuje dojem, že se čarodějnice upřeně dívá na nadobra Rigel v Orionu. Toto prašné kosmické mračno měří dobře přes 50...

APOD Venuše u jezera

Najít v těchto dnech Venuši na noční obloze není tak obtížné. Venuše se nyní jeví jako večernice a hned po západu slunce panuje jako nejjasnější světlo oblohy. A pokud Venuši vyhledáte dnes v noci, tak můžete blízko ní také snadno najít nádhernou hvězdokupu Plejády (M45). Na tomto poklidném...

APOD Mlhovina Hlava čarodejnice

Jen dřina a zase dřina a trápení; Nechť oheň plápolá a kotel bublá ... Možná, že by se měl Shakespearův Macbeth poradit s mlhovinou Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina se pojí s jasnou hvězdou Rigel v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice - formálnější název je...



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »