Tato strašidelná vizáž s křivým profilem září ve tmě za svitu hvězd, což evokuje její populární název mlhovina Hlava čarodějnice. Podmanivý teleskopický portrét vyvolává dojem, že čarodějnice upřela svůj pohled na jasného nadobra v Orionu, na hvězdu Rigel. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji...
Brilantní modrý nadobr Rigel označuje v noci na planetě Zemi chodidlo lovce Oriona. Má označení Beta Orionis a nachází se ve středu tohoto pozoruhodně hlubokého a širokoúhlého pohledu. Rigelova modrá barva naznačuje, že je mnohem žhavější než její konkurenční veleobr v Orionu, žlutavá...
Populární název této mlhoviny Hlava čarodějnice evokuje její z temnoty vystupující strašidelná vizáž ve světle hvězd a pokroucený profil. Pěkný teleskopický pohled dává pocit, že čarodějnice civí na jasného nadobra Rigel v Orionu. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji známá jako IC 2118, měří asi...
Klopotem se kouzlo dař, ohni hoř a kotle vař .... možná by se měl Macbeth radit s mlhovinou Hlava čarodějnice. Tato kosmická babizna, děsivě tvarovaná reflexní mlhovina, je ovšem asi 800 světelných let daleko. Zdá se, že svým zlovolným pohledem zírá k blízké jasné hvězdě Rigel v...
Tato trochu strašidelná vizáž ve tmě svítí světlem hvězd a pokřivený profil evokuje populární jméno této mlhoviny Hlava čarodějnice. Výtečný teleskopický portrét působí dojmem, že čarodějnice svým pohledem zírá na jasného veleobra Rigel v Orionu. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji...
Co se dělo s tím meteorem? Před několika dny byl ve švýcarských Alpách vyfotografován jasný bolid. Bolid byl nejspíše Tauridou a byl pozoruhodný nejen svou jasností, ale také vzácným oranžovým světlem, které vytvořil a které trvalo několik minut. Podle té oranžové záře se původně zdálo,...
Jak na severní polokouli Země přišlo jaro, tak dobře známé zimní souhvězdí Orion zapadá už brzy večer a lovcovy hvězdy rámují pučící stromy. Malebným pohledem na nebe nahoře mezi větvemi prosvítá žlutě zářící rudý veleobr alfa Orionis, neboli Betelgeuse. K této Orionově alfa hvězdě se daleko...
Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl jít Macbeth na radu k mlhovině Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina souvisí s jasnou hvězdou Rigel v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji známá jako IC 2118, měří...
Lovce Oriona zdobí mnohé zářivé hvězdy a je jedním z nejsnáze rozeznatelných souhvězdí. Na tomto záběru noční oblohy z 15. ledna vycházejí lovcovy hvězdy na severní zimní obloze, rámují je holé stromy a podtrhují pozemská světla okolo Lough Eske (Jezero ryb) v okresu Donegal v Irsku. V rameni...
Na okraji obrovského molekulárního mračna, vzdáleného asi 1500 světelných let daleko v souhvězdí lovce Oriona, leží hvězdné porodnice chované v kosmickém prachu a zářícím vodíku. Tento pohled přes dobře známé souhvězdí zabírá od hlavy k patě (zleva doprava) asi 25 stupňů. Nejbližší velká...
Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl jít Macbeth na radu k mlhovině Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina vlevo dole souvisí s jasnou hvězdou Rigel, od ní vpravo, v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji...
V temnotě svítící zkroucený profil této pochmurné tváře ozařované světlem hvězd evokuje populární jméno mlhoviny Hlava čarodějnice. Tento úchvatný teleskopický portrét vzbuzuje dojem, že se čarodějnice upřeně dívá na nadobra Rigel v Orionu. Toto prašné kosmické mračno měří dobře přes 50...
Najít v těchto dnech Venuši na noční obloze není tak obtížné. Venuše se nyní jeví jako večernice a hned po západu slunce panuje jako nejjasnější světlo oblohy. A pokud Venuši vyhledáte dnes v noci, tak můžete blízko ní také snadno najít nádhernou hvězdokupu Plejády (M45). Na tomto poklidném...
Jen dřina a zase dřina a trápení; Nechť oheň plápolá a kotel bublá ... Možná, že by se měl Shakespearův Macbeth poradit s mlhovinou Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina se pojí s jasnou hvězdou Rigel v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice - formálnější název je...
Tato strašidelná vizáž s křivým profilem září ve tmě za svitu hvězd, což evokuje její populární název mlhovina Hlava čarodějnice. Podmanivý teleskopický portrét vyvolává dojem, že čarodějnice upřela svůj pohled na jasného nadobra v Orionu, na hvězdu Rigel. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji...
Brilantní modrý nadobr Rigel označuje v noci na planetě Zemi chodidlo lovce Oriona. Má označení Beta Orionis a nachází se ve středu tohoto pozoruhodně hlubokého a širokoúhlého pohledu. Rigelova modrá barva naznačuje, že je mnohem žhavější než její konkurenční veleobr v Orionu, žlutavá...
Populární název této mlhoviny Hlava čarodějnice evokuje její z temnoty vystupující strašidelná vizáž ve světle hvězd a pokroucený profil. Pěkný teleskopický pohled dává pocit, že čarodějnice civí na jasného nadobra Rigel v Orionu. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji známá jako IC 2118, měří asi...
Klopotem se kouzlo dař, ohni hoř a kotle vař .... možná by se měl Macbeth radit s mlhovinou Hlava čarodějnice. Tato kosmická babizna, děsivě tvarovaná reflexní mlhovina, je ovšem asi 800 světelných let daleko. Zdá se, že svým zlovolným pohledem zírá k blízké jasné hvězdě Rigel v...
Tato trochu strašidelná vizáž ve tmě svítí světlem hvězd a pokřivený profil evokuje populární jméno této mlhoviny Hlava čarodějnice. Výtečný teleskopický portrét působí dojmem, že čarodějnice svým pohledem zírá na jasného veleobra Rigel v Orionu. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji...
Co se dělo s tím meteorem? Před několika dny byl ve švýcarských Alpách vyfotografován jasný bolid. Bolid byl nejspíše Tauridou a byl pozoruhodný nejen svou jasností, ale také vzácným oranžovým světlem, které vytvořil a které trvalo několik minut. Podle té oranžové záře se původně zdálo,...
Jak na severní polokouli Země přišlo jaro, tak dobře známé zimní souhvězdí Orion zapadá už brzy večer a lovcovy hvězdy rámují pučící stromy. Malebným pohledem na nebe nahoře mezi větvemi prosvítá žlutě zářící rudý veleobr alfa Orionis, neboli Betelgeuse. K této Orionově alfa hvězdě se daleko...
Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl jít Macbeth na radu k mlhovině Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina souvisí s jasnou hvězdou Rigel v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji známá jako IC 2118, měří...
Lovce Oriona zdobí mnohé zářivé hvězdy a je jedním z nejsnáze rozeznatelných souhvězdí. Na tomto záběru noční oblohy z 15. ledna vycházejí lovcovy hvězdy na severní zimní obloze, rámují je holé stromy a podtrhují pozemská světla okolo Lough Eske (Jezero ryb) v okresu Donegal v Irsku. V rameni...
Na okraji obrovského molekulárního mračna, vzdáleného asi 1500 světelných let daleko v souhvězdí lovce Oriona, leží hvězdné porodnice chované v kosmickém prachu a zářícím vodíku. Tento pohled přes dobře známé souhvězdí zabírá od hlavy k patě (zleva doprava) asi 25 stupňů. Nejbližší velká...
Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl jít Macbeth na radu k mlhovině Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina vlevo dole souvisí s jasnou hvězdou Rigel, od ní vpravo, v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji...
V temnotě svítící zkroucený profil této pochmurné tváře ozařované světlem hvězd evokuje populární jméno mlhoviny Hlava čarodějnice. Tento úchvatný teleskopický portrét vzbuzuje dojem, že se čarodějnice upřeně dívá na nadobra Rigel v Orionu. Toto prašné kosmické mračno měří dobře přes 50...
Najít v těchto dnech Venuši na noční obloze není tak obtížné. Venuše se nyní jeví jako večernice a hned po západu slunce panuje jako nejjasnější světlo oblohy. A pokud Venuši vyhledáte dnes v noci, tak můžete blízko ní také snadno najít nádhernou hvězdokupu Plejády (M45). Na tomto poklidném...
Jen dřina a zase dřina a trápení; Nechť oheň plápolá a kotel bublá ... Možná, že by se měl Shakespearův Macbeth poradit s mlhovinou Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina se pojí s jasnou hvězdou Rigel v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice - formálnější název je...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
