Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. prosinec 2018

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. prosinec 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mlhovina Hlava čarodějnice

Uznání a copyright: Digitized Sky Survey (POSS II); Processing: Utkarsh Mishra

Klopotem se kouzlo dař, ohni hoř a kotle vař .... možná by se měl Macbeth radit s mlhovinou Hlava čarodějnice. Tato kosmická babizna, děsivě tvarovaná reflexní mlhovina, je ovšem asi 800 světelných let daleko. Zdá se, že svým zlovolným pohledem zírá k blízké jasné hvězdě Rigel v Orionu, která je už kousek za okrajem tohoto snímku. Mezihvězdné mračno prachu a plynu, formálněji známé jako IC 2118, měří téměř 70 světelných let a jeho prachová zrna odrážejí hvězdné světlo z Rigelu. Barva mlhoviny je na kompozitním portrétu způsobena nejenom intenzivním modrým světlem, ale také tím, že prachová zrna lépe odrážejí modré světlo, než červené. Stejný fyzikální proces způsobuje, že se nám pozemská denní obloha jeví modrá, ovšem v pozemské atmosféře se světlo rozptyluje na molekulách dusíku a kyslíku.
Poznámka překladatele: Úvodní věta pochází z českého překladu Macbetha od Josefa Jiřího Kolára (1812-1896) z roku 1868.

Stáhněte si zdarma: Kalendář APOD 2019 (verze 5)

Seznam odkazů v popisu

  1. Potw.org: Poem of the Week - William Shakespeare (1564-1616) from Macbeth
  2. APOD: 2001-12-28 Reflexe světla hvězd
  3. APOD: 2015-03-16 Mračna v lovci Orionu
  4. arXiv.org: Spitzer Observations of IC 2118
  5. Flickr: Witches head completed by cosmic Utkarsh
  6. Astronomy.cz: Pleiades: Mix your own reflection nebula by Leoš Ondra
  7. UCR.edu: Why is the sky blue?
  8. MUNI.cz: William Shakespeare, Makbeth (př. Josef Jiří Kolár, 1868)
  9. Wikipedia: Josef Jiří Kolár (1812-1896)

Štítky: IC 2118, Witch Head Nebula, Rigel


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »