Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Witch Head Nebula

Štítek: Witch Head Nebula

APOD Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice

Populární název této mlhoviny Hlava čarodějnice evokuje její z temnoty vystupující strašidelná vizáž ve světle hvězd a pokroucený profil. Pěkný teleskopický pohled dává pocit, že čarodějnice civí na jasného nadobra Rigel v Orionu. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji známá jako IC 2118, měří asi...

APOD Mlhovina Hlava čarodějnice

Klopotem se kouzlo dař, ohni hoř a kotle vař .... možná by se měl Macbeth radit s mlhovinou Hlava čarodějnice. Tato kosmická babizna, děsivě tvarovaná reflexní mlhovina, je ovšem asi 800 světelných let daleko. Zdá se, že svým zlovolným pohledem zírá k blízké jasné hvězdě Rigel v...

APOD Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice

Tato trochu strašidelná vizáž ve tmě svítí světlem hvězd a pokřivený profil evokuje populární jméno této mlhoviny Hlava čarodějnice. Výtečný teleskopický portrét působí dojmem, že čarodějnice svým pohledem zírá na jasného veleobra Rigel v Orionu. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji...

APOD NGC 1788 a Kníry čarodějnice

V této části oblohy je mezihvězdný prach a plyn v blízkosti na mlhoviny bohatém souhvězdí Orionu v estetické rovnováze. Modravá vyčnívající brada mlhoviny Hlava čarodějnice odráží světlo jasné hvězdy Rigel, beta Orionis. Kníry stopuje červená záře vodíku ionizovaného ultrafialovým světlem...

APOD Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice

Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl jít Macbeth na radu k mlhovině Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina souvisí s jasnou hvězdou Rigel v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji známá jako IC 2118, měří...

APOD IC 2118: Mlhovina Hlava čarodějnice

Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl Macbeth požádat o konzultaci mlhovinu Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina se váže k jasné hvězdě Rigel v souhvězdí Oriona. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji zvaná jako IC...

APOD Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice

Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl jít Macbeth na radu k mlhovině Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina vlevo dole souvisí s jasnou hvězdou Rigel, od ní vpravo, v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji...

APOD Čarodějnice ve světle hvězd

V temnotě svítící zkroucený profil této pochmurné tváře ozařované světlem hvězd evokuje populární jméno mlhoviny Hlava čarodějnice. Tento úchvatný teleskopický portrét vzbuzuje dojem, že se čarodějnice upřeně dívá na nadobra Rigel v Orionu. Toto prašné kosmické mračno měří dobře přes 50...

APOD Hloubkové pole Velkého Magellanova mračna

Je to spirální galaxie? Ne. Opravdu, toto je Velké Magellanovo mračno (LMC), největší satelitní galaxie naší vlastní Galaxie Mléčné dráhy. LMC se vzhledem k svému normálně chaotickému vzhledu klasifikuje jako trpasličí nepravidelná galaxie. Tato hloubková a širokoúhlá expozice ale...

APOD Jih Orionu: Od pásu k čarodějnici

Poznáte na tomto snímku pás Orionu? Dobře známou trojici hvězd, která je vidět prostým okem, lze najít vlevo nahoře. Tato jižní část souhvězdí Orion vypadá na tomto neobvykle pronikavém a širokém pohledu dost jinak. Nejprve si povšimněte, že dolní levá hvězda z pásu, Alnitak, osvětluje...

APOD IC 2118: Mlhovina Hlava čarodějnice

Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl Macbeth konsultovat mlhovinu Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina se váže k jasné hvězdě Rigel v souhvězdí Orion. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji zvaná IC 2118, září především...

APOD Největší balvan ve sluneční soustavě

Ta slabá tečka tam ve středu, to je největší známý balvan v naší sluneční soustavě. Je větší jak kterýkoliv známý asteroid, měsíc nebo kometární jádro. Je větší jak kterákoliv jiná místní kamenitá planeta. (Nikdo s jistotou neví, jak velké balvany se nacházejí uvnitř plynných planet nebo...

APOD IC 2118: Mlhovina Hlava čarodějnice

Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl Macbeth konzultovat mlhovinu Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina se váže k jasné hvězdě Rigel v souhvězdí Oriona. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji zvaná jako IC 2118, září...

APOD Mlhovina Hlava čarodějnice

Jen dřina, dřina a trápení; ať jen oheň plane a kotel bublá: možná, že by měl Macbeth konzultovat mlhovinu Hlava čarodějnice. Tato sugestivně tvarovaná reflekční mlhovina se váže k jasné hvězdě Rigel v souhvězdí Oriona. Mlhovina Hlava čarodějnice, formálněji zvaná jako IC 2118,...



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »