Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  23. duben 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 23. duben 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Vodní smršť na Floridě

Uznání a copyright: Joey Mole

Co se děje nad vodou? Na obrázku je jeden z nejlepších dosud pořízených snímků vodní smršti, což je typ tornáda, které se vyskytuje nad vodou. Vodní smršti jsou rotující sloupy stoupajícího vlhkého vzduchu, které se obvykle tvoří nad teplou vodou. Vodní smršti mohou být stejně nebezpečné jako tornáda a mohou se vyznačovat rychlostí větru přes 200 kilometrů za hodinu. Některé vodní smršti vznikají mimo bouřky a dokonce i za poměrně dobrého počasí. Vodní smršti mohou být relativně průhledné a zpočátku se dají uvidět pouze podle neobvyklého vzoru, který vytvářejí na vodě. Tento snímek byl pořízen v červenci 2013 nedaleko zálivu Tampa Bay na Floridě. Pobřeží Atlantského oceánu u Floridy je zřejmě nejaktivnější oblastí na světě s vodními smrštěmi, ročně jich zde vznikají stovky.

Vaše nebeské překvapení: Jaký snímek měl APOD na vaše narozeniny? (po roce 1995)

Seznam odkazů v popisu

  1. NOAA.gov: What is a waterspout?
  2. Wikipedia: Waterspout
  3. Weather.gov: Waterspouts
  4. APOD: 2011-08-14 Tornádo a duha nad Kansasem
  5. Youtube.com: waterspout up close and personal
  6. NOAA.gov: SEVERE WEATHER 101 - Frequently Asked Questions About Thunderstorms
  7. Youtube.com: A massive waterspout looms off the coast of Florida!
  8. Yimg.com: Foto: scared-surprised-cat-face.jpg :-)
  9. NASA: Climate Kids: NASA Missions Studying Water
  10. Imaging-Resource.com: Photographer captures incredible image of massive waterspout towering over Tampa Bay
  11. Youtu.be: Tampa by Drone 2021
  12. Wikipedia: Florida
  13. Wikipedia: Atlantic_ocean
  14. NaplesNews.com: Florida gets the most lightning strikes, shark attacks ... and waterspouts. What are they?

Štítky: Waterspout, Florida, Thunderstorm


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »