Ano, ale dokáže to i vaše bouřka? Na snímku jsou obří výtrysky blesků, které minulý týden vystřelily z bouřky směrem k Himálajskému pohoří v Číně a Bhútánu. Složený snímek zachytil čtyři dlouhé výtrysky, které se vyskytly v rozmezí pouhých minut. Gigantické výtrysky, zdokumentované teprve v tomto...
Co se děje nad vodou? Na obrázku je jeden z nejlepších dosud pořízených snímků vodní smršti, což je typ tornáda, které se vyskytuje nad vodou. Vodní smršti jsou rotující sloupy stoupajícího vlhkého vzduchu, které se obvykle tvoří nad teplou vodou. Vodní smršti mohou být stejně nebezpečné jako...
Jaký je to typ mraků? Tento ustupující mrak typu kumulonimbus, kterému se běžně říká bouřkový mrak, je poněkud neobvyklý, jelikož na konci obsahuje neobvyklé hrboly mraků mamatus, ale zároveň z něj na vzdálenějším konci prší. Snímek byl pořízen uprostřed roku 2013 na jihu Alberty v Kanadě a mrak se...
Je to mračno, nebo vesmírná loď mimozemšťanů? Je to neobvyklý a někdy nebezpečný druh bouřkového mraku zvaný supercela. Supercely mohou vyvolávat ničivá tornáda, kroupy, poryvy vzduchu dolů nebo přívaly deště. Nebo mohou jen vypadat impozantně. Supercela obsahuje mezocyklonu, stoupavý sloupec...
Je to kosmická loď nebo mračno? I když to vypadá jako mimozemská mateřská kosmická loď, tak ve skutečnosti se jedná o impozantní bouřkové mračno zvané supercela. Takové kolosální bouřkové systémy vznikají ve středu mezocyklon, rotujícího stoupavého vzduchu, který může mít několik kilometrů...
Proč je to mračno tak bublinaté? Normálně je spodek mračna plochý. Tu plochost způsobuje vlhký teplý vzduch, který stoupá a ochlazuje se, takže při určité teplotě kondenzuje do vodních kapiček, což obvykle odpovídá velmi specifické výšce. Jak vodní kapky narůstají, tak vzniká neprůhledný...
Jaký je to druh mraku? Tento ustupující cumulonimbus, kterému se běžněji říká bouřkový mrak, je poněkud neobvyklý, jelikož na bližším konci obsahuje neovyklé výstupky mraku mammatus a ze vzdálenějšího konce zároveň prší. Mračno se na snímku z poloviny června v...
Je to vesmírná loď nebo mrak? I když to může vypadat jako mimozemská mateřská vesmírná loď, tak je to ve skutečnosti impozantní bouřkový mrak zvaný supercela. Takové obrovské bouřkové systémy mají střed na mezocyklonách, rotujících stoupavých proudech, které měří několik kilometrů a pochází...
Je to kosmická loď nebo mračno? Ačkoliv to může vypadat jako mimozemská kosmická loď, tak ve skutečnosti se jedná o impozantní bouřkový mrak zvaný supercela. Takový kolosální bouřkový systém se středem na mezocykloně, stoupavému rotujícímu sloupci vzduchu, může měřit několik kilometrů a...
Před dvěma týdny večerní oblohu nad městem Bismarck v Severní Dakotě v USA krátce ozdobily bouřka, blýskání, jasná hvězda a jasná planeta. Silné zablýsknutí z mračna do země pochází z tlustých bouřkových mračen procházející bouře. Části oranžového západu slunce, který je vidět nad...
Ano, ale dokáže to i vaše bouřka? Na snímku jsou obří výtrysky blesků, které minulý týden vystřelily z bouřky směrem k Himálajskému pohoří v Číně a Bhútánu. Složený snímek zachytil čtyři dlouhé výtrysky, které se vyskytly v rozmezí pouhých minut. Gigantické výtrysky, zdokumentované teprve v tomto...
Co se děje nad vodou? Na obrázku je jeden z nejlepších dosud pořízených snímků vodní smršti, což je typ tornáda, které se vyskytuje nad vodou. Vodní smršti jsou rotující sloupy stoupajícího vlhkého vzduchu, které se obvykle tvoří nad teplou vodou. Vodní smršti mohou být stejně nebezpečné jako...
Jaký je to typ mraků? Tento ustupující mrak typu kumulonimbus, kterému se běžně říká bouřkový mrak, je poněkud neobvyklý, jelikož na konci obsahuje neobvyklé hrboly mraků mamatus, ale zároveň z něj na vzdálenějším konci prší. Snímek byl pořízen uprostřed roku 2013 na jihu Alberty v Kanadě a mrak se...
Je to mračno, nebo vesmírná loď mimozemšťanů? Je to neobvyklý a někdy nebezpečný druh bouřkového mraku zvaný supercela. Supercely mohou vyvolávat ničivá tornáda, kroupy, poryvy vzduchu dolů nebo přívaly deště. Nebo mohou jen vypadat impozantně. Supercela obsahuje mezocyklonu, stoupavý sloupec...
Je to kosmická loď nebo mračno? I když to vypadá jako mimozemská mateřská kosmická loď, tak ve skutečnosti se jedná o impozantní bouřkové mračno zvané supercela. Takové kolosální bouřkové systémy vznikají ve středu mezocyklon, rotujícího stoupavého vzduchu, který může mít několik kilometrů...
Proč je to mračno tak bublinaté? Normálně je spodek mračna plochý. Tu plochost způsobuje vlhký teplý vzduch, který stoupá a ochlazuje se, takže při určité teplotě kondenzuje do vodních kapiček, což obvykle odpovídá velmi specifické výšce. Jak vodní kapky narůstají, tak vzniká neprůhledný...
Jaký je to druh mraku? Tento ustupující cumulonimbus, kterému se běžněji říká bouřkový mrak, je poněkud neobvyklý, jelikož na bližším konci obsahuje neovyklé výstupky mraku mammatus a ze vzdálenějšího konce zároveň prší. Mračno se na snímku z poloviny června v...
Je to vesmírná loď nebo mrak? I když to může vypadat jako mimozemská mateřská vesmírná loď, tak je to ve skutečnosti impozantní bouřkový mrak zvaný supercela. Takové obrovské bouřkové systémy mají střed na mezocyklonách, rotujících stoupavých proudech, které měří několik kilometrů a pochází...
Je to kosmická loď nebo mračno? Ačkoliv to může vypadat jako mimozemská kosmická loď, tak ve skutečnosti se jedná o impozantní bouřkový mrak zvaný supercela. Takový kolosální bouřkový systém se středem na mezocykloně, stoupavému rotujícímu sloupci vzduchu, může měřit několik kilometrů a...
Před dvěma týdny večerní oblohu nad městem Bismarck v Severní Dakotě v USA krátce ozdobily bouřka, blýskání, jasná hvězda a jasná planeta. Silné zablýsknutí z mračna do země pochází z tlustých bouřkových mračen procházející bouře. Části oranžového západu slunce, který je vidět nad...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
