Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. červen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. červen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Rušné centrum mlhoviny Laguna

Uznání: NASA, ESA, Hubble; Processing: Francisco Javier Pobes Serrano

V centru mlhoviny Laguna se nachází vír velkolepého vznikání hvězd. V blízkosti středu snímku jsou viditelná nejméně dvě dlouhá trychtýřovitá oblaka, každé o délce zhruba půl světelného roku, která vznikla v důsledku extrémního hvězdného větru a intenzivního energetického světla hvězd. Oblast osvětluje nesmírně jasná blízká hvězda Herschel 36. Rozsáhlé stěny prachu skrývají a dělají červenější další horké mladé hvězdy. Jak energie z těchto hvězd proudí do chladného prachu a plynu, v přilehlých oblastech mohou vznikat velké teplotní rozdíly, které vyvolávají střihové větry a ty mohou způsobovat trychtýře. Tento snímek pokrývá asi 15 světelných roků a kombinuje záběry v šesti barvách pořízené orbitálním Hubblovým kosmickým dalekohledem. Mlhovina Laguna, známá také jako M8, leží ve vzdálenosti asi 5000 světelných roků v souhvězdí Střelce (Sagittarius).

Seznam odkazů v popisu

  1. Youtu.be: Extreme up-close video of tornado near Wray, CO!
  2. NASA: What is a light-year and how is it used?
  3. APOD: 2000-03-18 Vítr ze Slunce
  4. NASA: Ultraviolet Waves
  5. Harvard.edu: The Discovery of a Jetlike Feature from the Massive Star Herschel 36
  6. APOD: 2001-08-13 Kousek meziplanetárního prachu
  7. Wikipedia: Interstellar_reddening
  8. APOD: 2001-09-14 Studený prach v Orlí mlhovině
  9. Redd.it: Foto: Přilehlé kočičky :-)
  10. Wikipedia: Wind_shear
  11. HubbleSite.org: GIANT "TWISTERS" AND STAR WISPS IN THE LAGOON NEBULA
  12. APOD: 2001-08-06 Dalekohled Hubble Space Telescope na oběžné dráze
  13. APOD: 2018-11-12 Mlhovina Laguna ve hvězdách, plynu a prachu
  14. Wikipedia: Lagoon_Nebula
  15. GlyphWeb.com: Light year
  16. NASA: What Are Constellations?
  17. StarDate.org: Sagittarius, the Archer

Štítky: M8, Lagoon Nebula, Funnel clouds


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »