Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Venuše ultrafialově z Akatsuki

Uznání a copyright: JAXA, Planet-C Project Team; h/t: Mehmet Hakan Özsaraç

Proč se Venuše tak liší od Země? Aby to pomohla zjistit, vypustila Japonsko vypustilo sondu Akatsuki, která po neplánovaném pětiletém dobrodružství ve vnitřní Sluneční soustavě koncem roku 2015 vstoupila na oběžnou dráhu Venuše. Přestože Akatsuki byla už po své původní plánované životnosti, sonda a přístroje fungovaly tak dobře, že byla zahájena velká část jejího původního programu. Přístroje sondy Akatsuki, známé také jako Venus Climate Orbiter, zkoumaly neznámo sesterské planety Země, včetně toho, zda jsou tam stále aktivní vulkány, zda se v husté atmosféře vyskytují blesky a proč rychlost větru výrazně překračuje rychlost rotace planety. Na snímku z kamery UVI na Akatsuki je vidět denní strana Venuše s oblačností ve tvaru V planetárního rozměru. Snímek ukazuje tři ultrafialové barvy a naznačuje pokles relativního množství dioxidu siřičitého slabě modrou barvou. Analýzy snímků a dat z družice Akatsuki kromě dalších objevů ukázaly, že Venuše má rovníkový jet stream podobně jako na Zemi.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Japan
  2. JAXA.jp: Takeshi Imamura Project Scientist, AKATSUKI "Venus Unveiled: A Planet Beyond Our Imagination"
  3. NASA: Planets
  4. JAXA.jp: Venus Climate Orbiter “AKATSUKI” Re-injection to Venus Orbit and Observation Plan
  5. Wikipedia: Akatsuki_(sonda)
  6. Spaceflightnow.com: Japanese orbiter officially begins science mission at Venus
  7. Youtube.com: Mission Cliffhanger On Venus
  8. NASA: Venus
  9. GapPhotos.com: Foto: Kočka zkoumá konev :-)
  10. APOD: 1995-09-28 A Venusian Landscape
  11. Phys.org: A new theory to explain superrotation on Venus
  12. JAXA.jp: Venus dayside synthesized false color image by UVI (2016 Dec 23)
  13. NASA: Akatsuki
  14. NASA: Venus - Planetary Hot Spot
  15. APOD: 2020-09-15 V atmosféře Venuše byl objeven biomarker fosfan
  16. NASA: Ultraviolet Waves
  17. Wikipedia: Sulfur_dioxide
  18. JAXA.jp: AKATSUKI Science Data Archive
  19. Wikipedia: Akatsuki_(sonda)#Věda
  20. JAXA.jp: Venus: Jet-setting atmosphere
  21. Wikipedia: Jet_stream

Štítky: Venuše, Ultrafialový, Akatsuki


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »