Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Venuše ultrafialově z Akatsuki

Uznání a copyright: JAXA, Planet-C Project Team; h/t: Mehmet Hakan Özsaraç

Proč se Venuše tak liší od Země? Aby to pomohla zjistit, vypustila Japonsko vypustilo sondu Akatsuki, která po neplánovaném pětiletém dobrodružství ve vnitřní Sluneční soustavě koncem roku 2015 vstoupila na oběžnou dráhu Venuše. Přestože Akatsuki byla už po své původní plánované životnosti, sonda a přístroje fungovaly tak dobře, že byla zahájena velká část jejího původního programu. Přístroje sondy Akatsuki, známé také jako Venus Climate Orbiter, zkoumaly neznámo sesterské planety Země, včetně toho, zda jsou tam stále aktivní vulkány, zda se v husté atmosféře vyskytují blesky a proč rychlost větru výrazně překračuje rychlost rotace planety. Na snímku z kamery UVI na Akatsuki je vidět denní strana Venuše s oblačností ve tvaru V planetárního rozměru. Snímek ukazuje tři ultrafialové barvy a naznačuje pokles relativního množství dioxidu siřičitého slabě modrou barvou. Analýzy snímků a dat z družice Akatsuki kromě dalších objevů ukázaly, že Venuše má rovníkový jet stream podobně jako na Zemi.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Japan
  2. JAXA.jp: Takeshi Imamura Project Scientist, AKATSUKI "Venus Unveiled: A Planet Beyond Our Imagination"
  3. NASA: Planets
  4. JAXA.jp: Venus Climate Orbiter “AKATSUKI” Re-injection to Venus Orbit and Observation Plan
  5. Wikipedia: Akatsuki_(sonda)
  6. Spaceflightnow.com: Japanese orbiter officially begins science mission at Venus
  7. Youtube.com: Mission Cliffhanger On Venus
  8. NASA: Venus
  9. GapPhotos.com: Foto: Kočka zkoumá konev :-)
  10. APOD: 1995-09-28 A Venusian Landscape
  11. Phys.org: A new theory to explain superrotation on Venus
  12. JAXA.jp: Venus dayside synthesized false color image by UVI (2016 Dec 23)
  13. NASA: Akatsuki
  14. NASA: Venus - Planetary Hot Spot
  15. APOD: 2020-09-15 V atmosféře Venuše byl objeven biomarker fosfan
  16. NASA: Ultraviolet Waves
  17. Wikipedia: Sulfur_dioxide
  18. JAXA.jp: AKATSUKI Science Data Archive
  19. Wikipedia: Akatsuki_(sonda)#Věda
  20. JAXA.jp: Venus: Jet-setting atmosphere
  21. Wikipedia: Jet_stream

Štítky: Venuše, Ultrafialový, Akatsuki


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »