Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  04. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 04. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Polární záře nad islandským vodopádem

Uznání a copyright: Cari Letelier

Zdálo se, že obloha explodovala. Původním záměrem bylo vyfotografovat polární záři nad vodopádem. Po několika hodinách čekání pod neprůhlednými mraky se však naděje vytrácela. Všichni odešli. Pak mraky nečekaně zmizely. Náhle byly vidět částice z velké sluneční magnetické bouře, jak s plnou silou dopadají do horní vrstvy zemské atmosféry. Noční obloha se zaplnila barvami a míhající se úchvatnou polární září. Za silného pozemského větru se s námahou podařilo ustavit kameru a pořídit 34 expozic, ze kterých vznikl tento snímek. Na výsledném kompozitním snímku z konce února je zachycen fotogenický vodopád Godafoss (Goðafoss) na severním Islandu za velmi aktivní polární záře. Několik dní předtím došlo na povrchu Slunce k výbuchu, který uvolnil energetické částice. Jak se blíží sluneční maximum, tak naše Slunce vykazuje na svém povrchu působivou aktivitu, že se na pozemské severní a jižní obloze v příštích několika letech pravděpodobně objeví další impozantní polární záře.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What Is an Aurora?
  2. NASA: What Are Clouds?
  3. Exploratorium.edu: Auroras: What makes them happen?
  4. NASA: Earth's Atmospheric Layers
  5. APOD: 2017-03-06 Barvitá polární záře nad Islandem
  6. PetsWorld.in: Foto: Veselá kočička :-)
  7. Youtu.be: Walkin' in the Wind: People blown over in streets as Storm Ivar hits Norway
  8. Instagram.com: cariletelier: Goðafoss - ????????????????????????????????́???? ???????? ???????????????????? ???????????????????? ???????????????????????????? ???????? ???????????? ????????????????????????
  9. Wikipedia: Iceland
  10. APOD: 2013-05-17 Vodopády a svět v noci
  11. SpaceWeather.com: You are viewing the page for Feb. 25, 2023
  12. APOD: 2019-05-26 Sluneční protuberance z SDO
  13. Wikipedia: Solar_maximum
  14. APOD: 2014-10-22 Sršení skupiny slunečních skvrn AR 2192 Crackles
  15. Web.projects: Where is the Aurora Seen and Why?

Štítky: Polární záře, Iceland, Waterfall


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »