Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Chandrayaan 3 startuje k Měsíci

Uznání a copyright: Sruthi Suresh (Space Group)

Ptáci nelétají tak vysoko. Letadla neletí takhle rychle. Socha svobody váží méně. Žádný jiný druh než člověk ani nepochopí, co se děje, a žádný jiný člověk by to nepochopil teprve před tisíci lety. Start rakety do vesmíru je událost, která vzbuzuje úctu a je výzvou k popisu. Na snímku z minulého týdne je raketa LVM3 indické organizace pro výzkum vesmíru (ISRO), která odstartovala z vesmírného střediska Satish Dhawan na ostrově Šríharikota v Indii. Více než 600 000 kilogramů vážící raketa od Země vypustila těžkou sondu Chandrayaan-3. Sonda Chandrayaan-3 má koncem srpna přiletět k Měsíci a přistát s robotickým vozítkem poblíž lunárního jižního pólu. Rakety se do vesmíru nyní odněkud ze Země vypouštějí každých několik dní.

Seznam odkazů v popisu

  1. NationalGeographic.com: BIRD PICTURES & FACTS
  2. NASA: Airplanes
  3. NPS.gov: Liberty Enlightening the World
  4. Wikipedia: Species
  5. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  6. BoredPanda.com: Foto: Kočička v zásuvce stolu :-)
  7. NIH.gov: Visible Human Project
  8. APOD: 2001-01-01 Milenium, které bude definovat Vesmír
  9. NASA: Brief History of Rockets
  10. APOD: 2016-10-17 Raketa Atlas V vynáší OSIRIS REx
  11. Wikipedia: LVM3
  12. ISRO.gov.in: Indian Space Research Organisation, Department of Space
  13. Youtu.be: Launch of LVM3-M4/CHANDRAYAAN-3 Mission from Satish Dhawan Space Centre (SDSC) SHAR, Sriharikota
  14. Wikipedia: Sriharikota
  15. Wikipedia: India
  16. APOD: 2018-06-24 Stín kouře raketoplánu miří k Měsíci
  17. ISRO.gov.in: Chandrayaan-3
  18. Wikipedia: Chandrayaan-3
  19. Wikipedia: File:Chandrayaan-3_Rover.webp
  20. APOD: 2022-04-10 Stíny u jižního pólu Měsíce
  21. NASA: How Do We Launch Things Into Space?
  22. APOD: 2021-04-01 Mars roomba potřebuje prodlužovací šňůru
  23. Wikipedia: 2023_in_spaceflight

Štítky: Chandrayaan 3, India, Měsíc


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »