Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Chandrayaan 3 startuje k Měsíci

Uznání a copyright: Sruthi Suresh (Space Group)

Ptáci nelétají tak vysoko. Letadla neletí takhle rychle. Socha svobody váží méně. Žádný jiný druh než člověk ani nepochopí, co se děje, a žádný jiný člověk by to nepochopil teprve před tisíci lety. Start rakety do vesmíru je událost, která vzbuzuje úctu a je výzvou k popisu. Na snímku z minulého týdne je raketa LVM3 indické organizace pro výzkum vesmíru (ISRO), která odstartovala z vesmírného střediska Satish Dhawan na ostrově Šríharikota v Indii. Více než 600 000 kilogramů vážící raketa od Země vypustila těžkou sondu Chandrayaan-3. Sonda Chandrayaan-3 má koncem srpna přiletět k Měsíci a přistát s robotickým vozítkem poblíž lunárního jižního pólu. Rakety se do vesmíru nyní odněkud ze Země vypouštějí každých několik dní.

Seznam odkazů v popisu

  1. NationalGeographic.com: BIRD PICTURES & FACTS
  2. NASA: Airplanes
  3. NPS.gov: Liberty Enlightening the World
  4. Wikipedia: Species
  5. APOD: 2019-08-18 Člověk jako kosmická loď
  6. BoredPanda.com: Foto: Kočička v zásuvce stolu :-)
  7. NIH.gov: Visible Human Project
  8. APOD: 2001-01-01 Milenium, které bude definovat Vesmír
  9. NASA: Brief History of Rockets
  10. APOD: 2016-10-17 Raketa Atlas V vynáší OSIRIS REx
  11. Wikipedia: LVM3
  12. ISRO.gov.in: Indian Space Research Organisation, Department of Space
  13. Youtu.be: Launch of LVM3-M4/CHANDRAYAAN-3 Mission from Satish Dhawan Space Centre (SDSC) SHAR, Sriharikota
  14. Wikipedia: Sriharikota
  15. Wikipedia: India
  16. APOD: 2018-06-24 Stín kouře raketoplánu miří k Měsíci
  17. ISRO.gov.in: Chandrayaan-3
  18. Wikipedia: Chandrayaan-3
  19. Wikipedia: File:Chandrayaan-3_Rover.webp
  20. APOD: 2022-04-10 Stíny u jižního pólu Měsíce
  21. NASA: How Do We Launch Things Into Space?
  22. APOD: 2021-04-01 Mars roomba potřebuje prodlužovací šňůru
  23. Wikipedia: 2023_in_spaceflight

Štítky: Chandrayaan 3, India, Měsíc


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »