Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. srpen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. srpen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Monstrózní sluneční protuberance

Uznání a copyright: Mike Wenz

Monstra na Slunci nejsou jako my. Jsou větší než Země a jsou tvořena plynem žhavějším než v kterékoli čajové konvici. Nemají oči, ale občas mají mnoho chapadel. Plavou. Obvykle pomalu mění tvar a zhruba za měsíc prostě zmizí zpět do Slunce. Někdy však náhle explodují a do Sluneční soustavy vypouštějí energetické částice, které mohou zaútočit na Zemi. Na obrázku je obrovská sluneční protuberance zachycená před téměř dvěma týdny ve světle vodíku. Zachytil ji malý dalekohled v Gilbertu, v Arizoně, USA, přičemž monstrózní vlečku plynu udržovalo ve výšce všudypřítomné, ale neustále se měnící magnetické pole při povrchu Slunce. Naše aktivní Slunce nadále vykazuje neobvykle vysoký počet protuberancí, filamentů, slunečních skvrn a velkých aktivních oblastí v době, kdy se blíží ke slunečnímu maximu v roce 2025.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth
  2. APOD: 2021-10-03 Holografický princip a čajník
  3. Wikipedia: File:White_abalone_Haliotis_sorenseni.jpg
  4. APOD: 2022-01-30 Sluneční protuberance ze SOHO
  5. APOD: 2018-05-27 Koronární déšť na Slunce
  6. APOD: 2019-05-26 Sluneční protuberance z SDO
  7. APOD: 2018-09-02 Silné sluneční vzplanutí
  8. APOD: 2022-03-02 Rekordní protuberance ze Solar Orbiteru
  9. Wikipedia: H-alpha
  10. Wikipedia: Gilbert,_Arizona
  11. Youtu.be: Arizona by Drone in 4K
  12. Wikipedia: United_States
  13. APOD: 2010-10-18 Přišlo to ze Slunce
  14. NASA: NASA: Understanding the Magnetic Sun
  15. SpaceWeather.com: ISES: Sunspot number 2002-2023
  16. AnimalChannel.co: Foto: Znepokojení psi :-)
  17. APOD: 2022-02-16 Sluneční protuberance jak Eiffelova věž
  18. APOD: 2022-09-13 Dlouhý hadovitý filament na Slunci
  19. NASA: Sunspots and Solar Flares
  20. APOD: 2014-10-22 Sršení skupiny slunečních skvrn AR 2192 Crackles
  21. NASA: sunspots_comparison_1.jpg

Štítky: Slunce, Protuberance, Plasma


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »