Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Fobos nad Marsem

Uznání: ESA, DLR, FU Berlin, Mars Express; Processing & CC BY 2.0 License: Andrea Luck

Proč je Fobos tak tmavý? Největší a nejvnitřnější ze dvou marťanských měsíců Fobos je nejtmavším měsícem v celé Sluneční soustavě. Jeho neobvyklá oběžná dráha a barva naznačují, že se může jednat o zachycenou planetku složenou ze směsi ledu a tmavé horniny. Tento obrázek Fobosu s přiřazenými barvami poblíž okraje Marsu byl zachycen koncem roku 2021 sondou ESA Mars Express, která v současnosti obíhá kolem Marsu. Fobos je pustý měsíc s velkým množstvím kráterů, jehož největší kráter se nachází na odvrácené straně. Z takových snímků bylo zjištěno, že Fobos je pokrytý snad metrovou vrstvou volného prachu. Fobos obíhá tak blízko Marsu, že z některých míst se by se zdálo, že vychází a zapadá dvakrát za den, zatímco z jiných míst by nebyl vidět vůbec. Oběžná dráha Fobosu kolem Marsu se k němu neustále přibližuje, Fobos se pravděpodobně rozpadne a jeho kusy dopadnou na povrch Marsu asi za 50 milionů let.
Poznámka překladatele: Dnes uplynulo 8888 dnů od začátku českého APODu 1. dubna 1999.

Vaše nebeské překvapení: Jaký obrázek měl APOD v den vašich narozenin (po roce 1995)

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Phobos
  2. NASA: Solar system: Planets overview
  3. NASA: Asteroids
  4. Flickr.com: Andrea Luck: Phobos over Mars - ESA Mars Express
  5. NASA: Mars - The Red Planet
  6. ESA.int: European Space Agency - United space in Europe
  7. ESA.int: mars express: Investigating the Red Planet
  8. APOD: 2008-04-14 Fobos: Měsíc Marsu odsouzený k záhubě
  9. APOD: 2003-11-09 Krajina Apolla 17: Velkolepá pustina
  10. APOD: 2023-07-08 Kráter Stickney
  11. APOD: 2006-12-03 Fobos: Odsouzený měsíc Marsu
  12. APOD: 1998-09-14 Dust Hip-Deep on Phobos
  13. Youtube.com: Phobos, Moon of Mars
  14. Jagranjosh.com: Foto: find-the-cat-in-leaves.jpg :-)
  15. Wikipedia: Phobos_(měsíc)
  16. Harvard.edu: Surface and Near Surface Dynamics on Phobos

Štítky: Phobos, Mars, Mars express


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »