Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. srpen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. srpen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Setkání Měsíce s Jupiterem

Uznání a copyright: Jordi L. Coy

Co je to pod Měsícem? Jupiter a jeho největší měsíce. V polovině června se mnoho hvězdářů po celé planetě Zemi těšilo z těsné konjunkce pozemského Měsíce, který procházel téměř před Jupiterem. Snímek této události byl pořízen z Morón de la Frontera ve Španělsku jedinou expozicí. Sluncem osvětlený srpek Měsíce vlevo je přeexponovaný, zatímco noční strana Měsíce vlevo jen slabě osvětluje zemský svit. Šikmo pod Měsícem jsou zleva doprava seřazeny jasné Galileovy měsíce Jupiteru: Kalisto, Europa, Io (je špatně vidět, protože je velmi blízko Jupiteru) a Ganymed. Měsíce Kalisto, Ganymed a Io jsou ve skutečnosti větší než pozemský Měsíc, jen Europa je o málo menší. Kolem Jupiteru nyní obíhá kosmická sonda NASA Juno a před pouhým týdnem uskutečnila těsný průlet blízko Io. Pokud se dnes večer podíváte na oblohu, uvidíte opět dva nejjasnější objekty úhlově blízko sebe, protože dnes večer nastane další konjunkce Měsíce a Jupiteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. EarthSky.org: Best EarthSky photos: Moon and Jupiter, June 2023
  2. APOD: 2022-06-12 Najděte Člověka na Měsíci
  3. Instagram.com: astrocoy_: Así de cerca estuvo Júpiter de nuestra Luna, visualmente hablando.
  4. Youtu.be: MORÓN DE LA FRONTERA - 4K - DRON MAVIC AIR 2
  5. Wikipedia: Spain
  6. APOD: 2012-03-24 Nov v náručí starého měsíce
  7. NASA: Callisto - A Galilean Moon
  8. NASA: Europa - Ocean moon
  9. NASA: Io - Most vulcanically active spot in the Solar system
  10. NASA: Ganymede
  11. ESA.int: JUICE: Jupiter Icy Moons Explorer
  12. APOD: 2012-05-24 Všechna voda na Europě
  13. APOD: 2022-08-28 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru
  14. NASA: National Aeronautics and Space Administration
  15. NASA: Juno
  16. NASA: NASA’s Juno Is Getting Ever Closer to Jupiter’s Moon Io
  17. WarrenPhotographic.co.uk: Foto: Koťátko s pruhovanou a skvrnitou srstí vzhlíží k bílému pozadí :-)
  18. NASA: What's Up: Skywatching Tips from NASA
  19. In-The-Sky.org: Conjunction of the Moon and Jupiter
  20. APOD: 2019-09-02 Měsíc a Jupiter nad Alpami

Štítky: Měsíc, Jupiter, Galilean moons


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »