Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. srpen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. srpen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Setkání Měsíce s Jupiterem

Uznání a copyright: Jordi L. Coy

Co je to pod Měsícem? Jupiter a jeho největší měsíce. V polovině června se mnoho hvězdářů po celé planetě Zemi těšilo z těsné konjunkce pozemského Měsíce, který procházel téměř před Jupiterem. Snímek této události byl pořízen z Morón de la Frontera ve Španělsku jedinou expozicí. Sluncem osvětlený srpek Měsíce vlevo je přeexponovaný, zatímco noční strana Měsíce vlevo jen slabě osvětluje zemský svit. Šikmo pod Měsícem jsou zleva doprava seřazeny jasné Galileovy měsíce Jupiteru: Kalisto, Europa, Io (je špatně vidět, protože je velmi blízko Jupiteru) a Ganymed. Měsíce Kalisto, Ganymed a Io jsou ve skutečnosti větší než pozemský Měsíc, jen Europa je o málo menší. Kolem Jupiteru nyní obíhá kosmická sonda NASA Juno a před pouhým týdnem uskutečnila těsný průlet blízko Io. Pokud se dnes večer podíváte na oblohu, uvidíte opět dva nejjasnější objekty úhlově blízko sebe, protože dnes večer nastane další konjunkce Měsíce a Jupiteru.

Seznam odkazů v popisu

  1. EarthSky.org: Best EarthSky photos: Moon and Jupiter, June 2023
  2. APOD: 2022-06-12 Najděte Člověka na Měsíci
  3. Instagram.com: astrocoy_: Así de cerca estuvo Júpiter de nuestra Luna, visualmente hablando.
  4. Youtu.be: MORÓN DE LA FRONTERA - 4K - DRON MAVIC AIR 2
  5. Wikipedia: Spain
  6. APOD: 2012-03-24 Nov v náručí starého měsíce
  7. NASA: Callisto - A Galilean Moon
  8. NASA: Europa - Ocean moon
  9. NASA: Io - Most vulcanically active spot in the Solar system
  10. NASA: Ganymede
  11. ESA.int: JUICE: Jupiter Icy Moons Explorer
  12. APOD: 2012-05-24 Všechna voda na Europě
  13. APOD: 2022-08-28 Perijove 11: Průlet kolem Jupiteru
  14. NASA: National Aeronautics and Space Administration
  15. NASA: Juno
  16. NASA: NASA’s Juno Is Getting Ever Closer to Jupiter’s Moon Io
  17. WarrenPhotographic.co.uk: Foto: Koťátko s pruhovanou a skvrnitou srstí vzhlíží k bílému pozadí :-)
  18. NASA: What's Up: Skywatching Tips from NASA
  19. In-The-Sky.org: Conjunction of the Moon and Jupiter
  20. APOD: 2019-09-02 Měsíc a Jupiter nad Alpami

Štítky: Měsíc, Jupiter, Galilean moons


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »