To jasné světlo na nebi, které jste viděli vycházet na východě těsně po západu Slunce, je Jupiter. Plynný obr vládnoucí naší sluneční soustavě byl 2.listopadu 2023 v opozici, tedy na obloze planety Země naproti Slunci a tak na půlnoční obloze stoupá vysoko. Měsíc byl ve své vlastní opozici jen o...
Co je to pod Měsícem? Jupiter a jeho největší měsíce. V polovině června se mnoho hvězdářů po celé planetě Zemi těšilo z těsné konjunkce pozemského Měsíce, který procházel téměř před Jupiterem. Snímek této události byl pořízen z Morón de la Frontera ve Španělsku jedinou expozicí. Sluncem osvětlený...
I když byl Jupiter na večerní obloze 2. února jedinou viditelnou planetou, tak se nad západním obzorem dělil o soumrak s nejjasnějšími měsíci Sluneční soustavy. Na jediné expozici z mexického Cancúnu po západu Slunce je největší planeta Sluneční soustavy v zorném poli teleobjektivu vpravo nahoře. Na...
Kolik měsíců vidíte? Mnoho lidí by řeklo že jeden a měli by na mysli pozemský Měsíc, který je krásně vidět vlevo dole. Ovšem podívejte se pečlivěji na objekt vpravo nahoře. Vypadá skoro jako hvězda, ale je to planeta Jupiter a při podrobnějším pohledu můžete spatřit, že není...
Zorné pole v teleobjektivu na snímku z 10. dubna sdílely Měsíc s Jupiterem. Obě tělesa byla blízko opozice, na opačné straně od Slunce na noční pozemské obloze. Na jediné expozici pořízené přes procházející mrak, který trochu ztlumil jasné měsíční světlo, je vidět dobře známá tvář přirozené...
Po téměř pětileté cestě se Juno blíží k Jupiteru přes severní pól, a taková perspektiva se hned tak nevidí ani u pozemských sond, které se obvykle k Jupiteru nejvíce přiblíží u rovníku. Tento pohled na vládnoucího plynného obra na noční stranu Jupiteru se čtyřmi velkými galilejskými...
Některé z největších měsíců Sluneční soustavy vyšly 23. února společně. Tu noc se za soumraku spároval ubývající Měsíc a Jupiter, jak jsou zaznamenáni na tomto ostrém teleskopickém pohledu. Kompozitní obraz z krátké a dlouhé expozice ukazuje dobře známou tvář velké vlastní přirozené družice naší...
Není divu, že je Jupiter oblíbeným cílem i pro skromné pozemské dalekohledy. Nejhmotnější planeta sluneční soustavy se čtyřmi z největších měsíců se také honosí slavnou Velkou rudou skvrnou, obrovským hurikánu podobným bouřkovým systémem, který má stáří přes 300 let. K vytvoření této...
To jasné světlo na nebi, které jste viděli vycházet na východě těsně po západu Slunce, je Jupiter. Plynný obr vládnoucí naší sluneční soustavě byl 2.listopadu 2023 v opozici, tedy na obloze planety Země naproti Slunci a tak na půlnoční obloze stoupá vysoko. Měsíc byl ve své vlastní opozici jen o...
Co je to pod Měsícem? Jupiter a jeho největší měsíce. V polovině června se mnoho hvězdářů po celé planetě Zemi těšilo z těsné konjunkce pozemského Měsíce, který procházel téměř před Jupiterem. Snímek této události byl pořízen z Morón de la Frontera ve Španělsku jedinou expozicí. Sluncem osvětlený...
I když byl Jupiter na večerní obloze 2. února jedinou viditelnou planetou, tak se nad západním obzorem dělil o soumrak s nejjasnějšími měsíci Sluneční soustavy. Na jediné expozici z mexického Cancúnu po západu Slunce je největší planeta Sluneční soustavy v zorném poli teleobjektivu vpravo nahoře. Na...
Kolik měsíců vidíte? Mnoho lidí by řeklo že jeden a měli by na mysli pozemský Měsíc, který je krásně vidět vlevo dole. Ovšem podívejte se pečlivěji na objekt vpravo nahoře. Vypadá skoro jako hvězda, ale je to planeta Jupiter a při podrobnějším pohledu můžete spatřit, že není...
Zorné pole v teleobjektivu na snímku z 10. dubna sdílely Měsíc s Jupiterem. Obě tělesa byla blízko opozice, na opačné straně od Slunce na noční pozemské obloze. Na jediné expozici pořízené přes procházející mrak, který trochu ztlumil jasné měsíční světlo, je vidět dobře známá tvář přirozené...
Po téměř pětileté cestě se Juno blíží k Jupiteru přes severní pól, a taková perspektiva se hned tak nevidí ani u pozemských sond, které se obvykle k Jupiteru nejvíce přiblíží u rovníku. Tento pohled na vládnoucího plynného obra na noční stranu Jupiteru se čtyřmi velkými galilejskými...
Některé z největších měsíců Sluneční soustavy vyšly 23. února společně. Tu noc se za soumraku spároval ubývající Měsíc a Jupiter, jak jsou zaznamenáni na tomto ostrém teleskopickém pohledu. Kompozitní obraz z krátké a dlouhé expozice ukazuje dobře známou tvář velké vlastní přirozené družice naší...
Není divu, že je Jupiter oblíbeným cílem i pro skromné pozemské dalekohledy. Nejhmotnější planeta sluneční soustavy se čtyřmi z největších měsíců se také honosí slavnou Velkou rudou skvrnou, obrovským hurikánu podobným bouřkovým systémem, který má stáří přes 300 let. K vytvoření této...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
