Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiter a měsíce

Uznání a copyright: Robert Fedez

Kolik měsíců vidíte? Mnoho lidí by řeklo že jeden a měli by na mysli pozemský Měsíc, který je krásně vidět vlevo dole. Ovšem podívejte se pečlivěji na objekt vpravo nahoře. Vypadá skoro jako hvězda, ale je to planeta Jupiter a při podrobnějším pohledu můžete spatřit, že není sama, ale má kolem sebe své největší měsíce. Zleva doprava jsou vidět Galileovské měsíce Io, Ganymed, Europa a Kalisto. Tyto měsíce obíhají Jupitera podobně, jako planety naší Sluneční soustavy obíhají Slunce, při pohledu ze strany v jedné řadě. Tato jediná expozice byla pořízena minulý týden v Cancunu v Mexiku, když Měsíc, na své orbitě kolem Země procházel kolem této vzdálené planety. Ještě lepší pohled na Jupiter nyní pořizuje kosmická sonda NASA Juno, která je nyní na protáhlé dráze kolem této největší planety Sluneční soustavy. Pozemský Měsíc bude nadále procházet téměř před Jupiterem a Saturnem jednou za měsíc, jelikož se obě obří planety blíží ke své vlastní velké prosincové konjunkci.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth
  2. NASA: Earth's Moon
  3. ImgFlip.com: Foto: Kočička zvětšená lupou :-)
  4. NASA: Jupiter
  5. Wikipedia: Galilean_moons#Discovery
  6. APOD: 2014-03-30 Io v pravých barvách
  7. APOD: 2017-05-14 Ganymed: největší měsíc
  8. APOD: 2019-11-29 Europa z Galileo znovu zpracovaná
  9. APOD: 2002-01-20 Kalisto v úplňku
  10. NASA: Solar System Exploration
  11. APOD: 2018-02-04 Venuše a trojitě ultrafialové Slunce
  12. Wikipedia: File:Ecliptic_plane_side_view.gif
  13. Youtube.com: CANCUN, MEXICO DRONE (2020)
  14. Wikipedia: Mexico
  15. Wikipedia: Moon#Name_and_etymology
  16. APOD: 2019-02-05 Perijovum 16: Průlet kolem Jupiteru
  17. NASA: NASA
  18. NASA: Juno
  19. APOD: 2020-08-13 Východ Jupiteru a Saturnu za skalní věží Alien Throne
  20. Quora.com: Does the origin of the word "month" have anything to do with the word "moon"?
  21. EarthSky.org: Before 2020 ends, a great conjunction of Jupiter and Saturn

Štítky: Jupiter, Měsíc, Galilean moons


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »