Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  02. září 2020

Astronomický snímek dne (APOD) - 02. září 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Jupiter a měsíce

Uznání a copyright: Robert Fedez

Kolik měsíců vidíte? Mnoho lidí by řeklo že jeden a měli by na mysli pozemský Měsíc, který je krásně vidět vlevo dole. Ovšem podívejte se pečlivěji na objekt vpravo nahoře. Vypadá skoro jako hvězda, ale je to planeta Jupiter a při podrobnějším pohledu můžete spatřit, že není sama, ale má kolem sebe své největší měsíce. Zleva doprava jsou vidět Galileovské měsíce Io, Ganymed, Europa a Kalisto. Tyto měsíce obíhají Jupitera podobně, jako planety naší Sluneční soustavy obíhají Slunce, při pohledu ze strany v jedné řadě. Tato jediná expozice byla pořízena minulý týden v Cancunu v Mexiku, když Měsíc, na své orbitě kolem Země procházel kolem této vzdálené planety. Ještě lepší pohled na Jupiter nyní pořizuje kosmická sonda NASA Juno, která je nyní na protáhlé dráze kolem této největší planety Sluneční soustavy. Pozemský Měsíc bude nadále procházet téměř před Jupiterem a Saturnem jednou za měsíc, jelikož se obě obří planety blíží ke své vlastní velké prosincové konjunkci.

Téměř v hyperprostoru: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth
  2. NASA: Earth's Moon
  3. ImgFlip.com: Foto: Kočička zvětšená lupou :-)
  4. NASA: Jupiter
  5. Wikipedia: Galilean_moons#Discovery
  6. APOD: 2014-03-30 Io v pravých barvách
  7. APOD: 2017-05-14 Ganymed: největší měsíc
  8. APOD: 2019-11-29 Europa z Galileo znovu zpracovaná
  9. APOD: 2002-01-20 Kalisto v úplňku
  10. NASA: Solar System Exploration
  11. APOD: 2018-02-04 Venuše a trojitě ultrafialové Slunce
  12. Wikipedia: File:Ecliptic_plane_side_view.gif
  13. Youtube.com: CANCUN, MEXICO DRONE (2020)
  14. Wikipedia: Mexico
  15. Wikipedia: Moon#Name_and_etymology
  16. APOD: 2019-02-05 Perijovum 16: Průlet kolem Jupiteru
  17. NASA: NASA
  18. NASA: Juno
  19. APOD: 2020-08-13 Východ Jupiteru a Saturnu za skalní věží Alien Throne
  20. Quora.com: Does the origin of the word "month" have anything to do with the word "moon"?
  21. EarthSky.org: Before 2020 ends, a great conjunction of Jupiter and Saturn

Štítky: Jupiter, Měsíc, Galilean moons


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »