Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. srpen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. srpen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Neobvyklá spirální galaxie M66 z Webba

Uznání: NASA, ESA, CSA, JWST; Processing: Brian Tomlinson

Proč není spirální galaxie M66 symetrická? Hustotní vlny plynu, prachu a nově vzniklých hvězd obvykle obíhají střed spirální galaxie a vytvářejí téměř symetrickou galaxii. Rozdíly mezi spirálními rameny galaxie M66 a zjevný posun jejího jádra jsou pravděpodobně způsobeny předchozími blízkými interakcemi a silnými gravitačními vlivy blízkých sousedních galaxií M65 a NGC 3628. Tuto galaxii zachytil v infračerveném světle Kosmický dalekohled Jamese Webba, ta měří asi 100 000 světelných roků, leží ve vzdálenosti asi 35 milionů světelných roků a je největší galaxií ve skupině známé jako Leo Triplet. Stejně jako u mnoha jiných spirálních galaxií jsou i u M66 se dlouhé pásy prachu splétají s jasnými hvězdami a s mezigalaktickým prachem a následují spirální ramena.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Messier_66
  2. Youtu.be: Density Waves and the Stability of Galactic Spiral Arms
  3. SEDS.org: Spiral Galaxies (and other disks)
  4. APOD: 2021-03-12 Messier 81
  5. GlyphWeb.com: Galactic Nucleus
  6. Wikipedia: Tidal_force
  7. APOD: 2021-03-20 Leo Trio
  8. Flickr.com: Brian Tomlinson: My version of M66 - made with Webb Telescope NIRCAM and MIRI data.
  9. NASA: Infrared Waves
  10. NASA: Webb Space Telescope
  11. Harvard.edu: Chandra: Note on Cosmic Distances
  12. NASA: What is a light-year and how is it used?
  13. Wikipedia: Leo_Triplet
  14. ESAHubble.org: Hubblecast 34: Hubble snaps heavyweight of the Leo Triplet
  15. APOD: 2003-07-06 Fraktální mezihvězdný prach zblízka
  16. Wikipedia: List of brightest stars
  17. SWIN.edu.au: Dust Grain

Štítky: M66, Spirální galaxie, James Webb Space Telescope


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »