Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. říjen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. říjen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Halloween a mlhovina Kouzelník

Uznání a copyright: Richard McInnis

Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako čtvrtící den, tedy den v polovině mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimum dne / maximum noci na severní polokouli). V moderním kalendáři sice Halloween nastává dnes, ale skutečný čtvrtící den nastane až příští týden. Dalším čtvrtícím dnem jsou Hromnice . Moderní oslava Halloweenu si zachovává historické kořeny v přestrojení kvůli zastrašení duchů zemřelých. Možná vhodnou oslavou tohoto starobylého svátku může být podrobný pohled na mlhovinu Kouzelník (NGC 7380). Vizuální souhra hvězd, plynu a prachu vytvořila útvar, který některým připadá jako fiktivní starodávný kouzelník. Přestože mlhovina může trvat jen několik milionů let, některé hvězdy, které z plynu velká gravitační síla vykouzlí, mohou přežít naše Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. History.com: History of Halloween
  2. Wikipedia: Halloween
  3. EarthSky.org: Halloween is an astronomical holiday
  4. TimeAndDate.com: The September Equinox
  5. APOD: 2022-03-21 Obloha v roce 2021
  6. WebExhibits.org: Countries Calendar Reform
  7. Wikipedia: Quarter_days
  8. SonrisaEast.com: QUARTER SUNS & CROSS-QUARTERS CALENDAR
  9. Wikipedia: Groundhog_Day
  10. Youtube.com: Bill Murray - Best scenes from the "Groundhog Day" - 4
  11. Neopagan.net: The Real Origins of Halloween
  12. BoredPanda.com: Foto: Kočička jako netopýr :-)
  13. AstroBin.com: Richard McInnis: NGC 7380 - The Wizard Nebula
  14. Wikipedia: NGC_7380
  15. Wikipedia: File:Arthur-Pyle_The_Enchanter_Merlin.JPG
  16. NASA: Stars
  17. Wikipedia: Gravitational_collapse
  18. GSU.edu: Stellar Lifetimes

Štítky: Halloween, Wizard Nebula, NGC 7380


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »