Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. říjen 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. říjen 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Halloween a mlhovina Kouzelník

Uznání a copyright: Richard McInnis

Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako čtvrtící den, tedy den v polovině mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimum dne / maximum noci na severní polokouli). V moderním kalendáři sice Halloween nastává dnes, ale skutečný čtvrtící den nastane až příští týden. Dalším čtvrtícím dnem jsou Hromnice . Moderní oslava Halloweenu si zachovává historické kořeny v přestrojení kvůli zastrašení duchů zemřelých. Možná vhodnou oslavou tohoto starobylého svátku může být podrobný pohled na mlhovinu Kouzelník (NGC 7380). Vizuální souhra hvězd, plynu a prachu vytvořila útvar, který některým připadá jako fiktivní starodávný kouzelník. Přestože mlhovina může trvat jen několik milionů let, některé hvězdy, které z plynu velká gravitační síla vykouzlí, mohou přežít naše Slunce.

Seznam odkazů v popisu

  1. History.com: History of Halloween
  2. Wikipedia: Halloween
  3. EarthSky.org: Halloween is an astronomical holiday
  4. TimeAndDate.com: The September Equinox
  5. APOD: 2022-03-21 Obloha v roce 2021
  6. WebExhibits.org: Countries Calendar Reform
  7. Wikipedia: Quarter_days
  8. SonrisaEast.com: QUARTER SUNS & CROSS-QUARTERS CALENDAR
  9. Wikipedia: Groundhog_Day
  10. Youtube.com: Bill Murray - Best scenes from the "Groundhog Day" - 4
  11. Neopagan.net: The Real Origins of Halloween
  12. BoredPanda.com: Foto: Kočička jako netopýr :-)
  13. AstroBin.com: Richard McInnis: NGC 7380 - The Wizard Nebula
  14. Wikipedia: NGC_7380
  15. Wikipedia: File:Arthur-Pyle_The_Enchanter_Merlin.JPG
  16. NASA: Stars
  17. Wikipedia: Gravitational_collapse
  18. GSU.edu: Stellar Lifetimes

Štítky: Halloween, Wizard Nebula, NGC 7380


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »