Na noční obloze Země září nádherná hvězdokupa Plejády, kompaktní skupina hvězd vzdálená asi 400 světelných let v souhvězdí Býka v rameni Orionu naší galaxie Mléčné dráhy. Toto pozoruhodné, již od starověku rozpoznané nebeské seskupení, je vidět i pouhým okem. Hvězdokupa Plejády se dá dobře...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před naším letopočtem se Halloween slaví jako čtvrtící den, den na půli cesty mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimální den / maximální noc na severní polokouli). I když v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako čtvrtící den, tedy den v polovině mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimum dne / maximum noci na severní polokouli). V moderním kalendáři sice Halloween nastává dnes,...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Prozkoumejte dnes v noci extrémní a děsivé oblasti Vesmíru. Pokud si troufáte, tak můžete hledat záhadnou temnou hmotu, hřbitovy galaxií, světy zombií, nebo zničující gama záblesky, a to není všechno, co na vás čeká. Pouze sledujte odkaz a pamatujte si, že všechno, dokonce i ty hrůzu nahánějící...
Tyto rázem stlačené pozůstatky zářícího plynu duchovitého vzhledu kosmických měřítek straší na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) a tvoří Závojovou mlhovinu. Mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem po smrtící explozi hmotné hvězdy. Světlo z tohoto původního...
Původ Halloweenu je starodávný a astronomický. Halloween se slavil už od 5. století př.Kr. jako čtvrtící den, den v půli mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když Halloween nastává zítra, tak s...
V temnotách nad prérií severovýchodního Wyomingu se na tomto panoramatickém pohledu ze 16 snímků zvedá záhadná formace známá jako Ďábelská věž (Devils Tower). Věž je vidět proti světlé noční obloze, bledým mrakům, skoro strašidelnému zelenkavému světélkování vzduchu, hvězdokupám a mlhovinám...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Jelikož se noci na severní polokouli prodlužují, tak je říjen dobrý měsíc pro spatření polárních září nebo nějakých strašidelných zjevení po setmění. Noční obloha tento týden nezklamala. Sluneční koronální výtrysk hmoty dopadl 24. října na zemskou magnetosféru a vyvolal rozsáhlé polární...
Původ svátku Halloween je starodávný a astronomický. Už v pátém století před Kristem se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V moderním...
Jasný měsíční úplněk z tohoto týdne na severní polokouli známý jako lovecký měsíc osvětloval 2. listopadu krajinu po celou noc. Ale tento dramatický pohled na zářící světlo Měsíce z města Sobreda v Portugalsku byl zachycen o několik nocí dříve, o Halloweenu. Obrázek v duchu tohoto...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Zdá se, že temná mlhovina SH2-136 slaví Halloween pořád. Komplexní proces vzniku hvězd vytváří prachová mračna mnoha tvarů a velikostí, ovšem je to lidské vnímání, které může identifikovat démonické stvoření na obrázku nahoře vpravo, jako lidi honící. Moderní slavení Halloween...
Tento Halloween visí na obloze od západu až do východu neobvykle jasné nebeské světlo: Mars. Včera Země na své oběžné dráze předběhla Mars a Mars se tak ocitl k Zemi blíže, jak bude v příštích třinácti letech. Dnes v noci ale bude Mars skoro stejně tak jasný jako včera a proto bude...
Původ Halloweenu je starobylý a astronomický. Již od 5. století před Kristem byl Halloween slaven jako čtvrtící den (cross-quarter day), den napůl cesty mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (minimální nebo maximální délka noci na severní polokouli). V...
Zdá se vám to dobře známé? Červené a oranžové barvy, které oduševňují měsíční tvář, vám možná připomenou úplné zatmění Měsíce z 27./28. října, ale tento snímek je ve skutečnosti montáž ze snímků z podobného měsíčního představení v květnu 2003. Fotomontáž se skládá z expozic pořízených v...
Při široce pozorovaném úplném zatmění Měsíce 27./28. října si někdo možná myslel na baseball a někdo zase na Halloween. Měsíc klouzal zemským stínem a při úplné fázi zatmění nabral duchovité odstíny červené a oranžové. Červenavé barvy způsobuje sluneční světlo, které se v atmosféře...
Byla to temná a bouřlivá noc. Ale toho dne 29.srpna byla rudá planeta Mars blízko svého největšího přiblížení k Zemi za posledních téměř 60 000 let a na obloze jasně zářila proti pozadí hvězd ze souhvězdí Vodnáře (Aquarius). V popředí tohoto znepokojivého pohledu jsou ohromné bouřkové mraky...
Většinu října do magnetosféry planety Země tloukly ze Slunce putující rázové vlny a poryvy slunečního větru. V důsledku toho byli pozorovatelé ve vysokých šířkách severní polokoule obdařováni mnoha představeními polární záře nebo aurora borealis neboli severních...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Na noční obloze Země září nádherná hvězdokupa Plejády, kompaktní skupina hvězd vzdálená asi 400 světelných let v souhvězdí Býka v rameni Orionu naší galaxie Mléčné dráhy. Toto pozoruhodné, již od starověku rozpoznané nebeské seskupení, je vidět i pouhým okem. Hvězdokupa Plejády se dá dobře...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před naším letopočtem se Halloween slaví jako čtvrtící den, den na půli cesty mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimální den / maximální noc na severní polokouli). I když v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako čtvrtící den, tedy den v polovině mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimum dne / maximum noci na severní polokouli). V moderním kalendáři sice Halloween nastává dnes,...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Prozkoumejte dnes v noci extrémní a děsivé oblasti Vesmíru. Pokud si troufáte, tak můžete hledat záhadnou temnou hmotu, hřbitovy galaxií, světy zombií, nebo zničující gama záblesky, a to není všechno, co na vás čeká. Pouze sledujte odkaz a pamatujte si, že všechno, dokonce i ty hrůzu nahánějící...
Tyto rázem stlačené pozůstatky zářícího plynu duchovitého vzhledu kosmických měřítek straší na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) a tvoří Závojovou mlhovinu. Mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem po smrtící explozi hmotné hvězdy. Světlo z tohoto původního...
Původ Halloweenu je starodávný a astronomický. Halloween se slavil už od 5. století př.Kr. jako čtvrtící den, den v půli mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když Halloween nastává zítra, tak s...
V temnotách nad prérií severovýchodního Wyomingu se na tomto panoramatickém pohledu ze 16 snímků zvedá záhadná formace známá jako Ďábelská věž (Devils Tower). Věž je vidět proti světlé noční obloze, bledým mrakům, skoro strašidelnému zelenkavému světélkování vzduchu, hvězdokupám a mlhovinám...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Jelikož se noci na severní polokouli prodlužují, tak je říjen dobrý měsíc pro spatření polárních září nebo nějakých strašidelných zjevení po setmění. Noční obloha tento týden nezklamala. Sluneční koronální výtrysk hmoty dopadl 24. října na zemskou magnetosféru a vyvolal rozsáhlé polární...
Původ svátku Halloween je starodávný a astronomický. Už v pátém století před Kristem se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V moderním...
Jasný měsíční úplněk z tohoto týdne na severní polokouli známý jako lovecký měsíc osvětloval 2. listopadu krajinu po celou noc. Ale tento dramatický pohled na zářící světlo Měsíce z města Sobreda v Portugalsku byl zachycen o několik nocí dříve, o Halloweenu. Obrázek v duchu tohoto...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Zdá se, že temná mlhovina SH2-136 slaví Halloween pořád. Komplexní proces vzniku hvězd vytváří prachová mračna mnoha tvarů a velikostí, ovšem je to lidské vnímání, které může identifikovat démonické stvoření na obrázku nahoře vpravo, jako lidi honící. Moderní slavení Halloween...
Tento Halloween visí na obloze od západu až do východu neobvykle jasné nebeské světlo: Mars. Včera Země na své oběžné dráze předběhla Mars a Mars se tak ocitl k Zemi blíže, jak bude v příštích třinácti letech. Dnes v noci ale bude Mars skoro stejně tak jasný jako včera a proto bude...
Původ Halloweenu je starobylý a astronomický. Již od 5. století před Kristem byl Halloween slaven jako čtvrtící den (cross-quarter day), den napůl cesty mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (minimální nebo maximální délka noci na severní polokouli). V...
Zdá se vám to dobře známé? Červené a oranžové barvy, které oduševňují měsíční tvář, vám možná připomenou úplné zatmění Měsíce z 27./28. října, ale tento snímek je ve skutečnosti montáž ze snímků z podobného měsíčního představení v květnu 2003. Fotomontáž se skládá z expozic pořízených v...
Při široce pozorovaném úplném zatmění Měsíce 27./28. října si někdo možná myslel na baseball a někdo zase na Halloween. Měsíc klouzal zemským stínem a při úplné fázi zatmění nabral duchovité odstíny červené a oranžové. Červenavé barvy způsobuje sluneční světlo, které se v atmosféře...
Byla to temná a bouřlivá noc. Ale toho dne 29.srpna byla rudá planeta Mars blízko svého největšího přiblížení k Zemi za posledních téměř 60 000 let a na obloze jasně zářila proti pozadí hvězd ze souhvězdí Vodnáře (Aquarius). V popředí tohoto znepokojivého pohledu jsou ohromné bouřkové mraky...
Většinu října do magnetosféry planety Země tloukly ze Slunce putující rázové vlny a poryvy slunečního větru. V důsledku toho byli pozorovatelé ve vysokých šířkách severní polokoule obdařováni mnoha představeními polární záře nebo aurora borealis neboli severních...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
