Na noční obloze Země září nádherná hvězdokupa Plejády, kompaktní skupina hvězd vzdálená asi 400 světelných let v souhvězdí Býka v rameni Orionu naší galaxie Mléčné dráhy. Toto pozoruhodné, již od starověku rozpoznané nebeské seskupení, je vidět i pouhým okem. Hvězdokupa Plejády se dá dobře...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před naším letopočtem se Halloween slaví jako čtvrtící den, den na půli cesty mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimální den / maximální noc na severní polokouli). I když v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako čtvrtící den, tedy den v polovině mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimum dne / maximum noci na severní polokouli). V moderním kalendáři sice Halloween nastává dnes,...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Prozkoumejte dnes v noci extrémní a děsivé oblasti Vesmíru. Pokud si troufáte, tak můžete hledat záhadnou temnou hmotu, hřbitovy galaxií, světy zombií, nebo zničující gama záblesky, a to není všechno, co na vás čeká. Pouze sledujte odkaz a pamatujte si, že všechno, dokonce i ty hrůzu nahánějící...
Tyto rázem stlačené pozůstatky zářícího plynu duchovitého vzhledu kosmických měřítek straší na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) a tvoří Závojovou mlhovinu. Mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem po smrtící explozi hmotné hvězdy. Světlo z tohoto původního...
Původ Halloweenu je starodávný a astronomický. Halloween se slavil už od 5. století př.Kr. jako čtvrtící den, den v půli mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když Halloween nastává zítra, tak s...
V temnotách nad prérií severovýchodního Wyomingu se na tomto panoramatickém pohledu ze 16 snímků zvedá záhadná formace známá jako Ďábelská věž (Devils Tower). Věž je vidět proti světlé noční obloze, bledým mrakům, skoro strašidelnému zelenkavému světélkování vzduchu, hvězdokupám a mlhovinám...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Jelikož se noci na severní polokouli prodlužují, tak je říjen dobrý měsíc pro spatření polárních září nebo nějakých strašidelných zjevení po setmění. Noční obloha tento týden nezklamala. Sluneční koronální výtrysk hmoty dopadl 24. října na zemskou magnetosféru a vyvolal rozsáhlé polární...
Původ svátku Halloween je starodávný a astronomický. Už v pátém století před Kristem se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V moderním...
Jasný měsíční úplněk z tohoto týdne na severní polokouli známý jako lovecký měsíc osvětloval 2. listopadu krajinu po celou noc. Ale tento dramatický pohled na zářící světlo Měsíce z města Sobreda v Portugalsku byl zachycen o několik nocí dříve, o Halloweenu. Obrázek v duchu tohoto...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Zdá se, že temná mlhovina SH2-136 slaví Halloween pořád. Komplexní proces vzniku hvězd vytváří prachová mračna mnoha tvarů a velikostí, ovšem je to lidské vnímání, které může identifikovat démonické stvoření na obrázku nahoře vpravo, jako lidi honící. Moderní slavení Halloween...
Tento Halloween visí na obloze od západu až do východu neobvykle jasné nebeské světlo: Mars. Včera Země na své oběžné dráze předběhla Mars a Mars se tak ocitl k Zemi blíže, jak bude v příštích třinácti letech. Dnes v noci ale bude Mars skoro stejně tak jasný jako včera a proto bude...
Původ Halloweenu je starobylý a astronomický. Již od 5. století před Kristem byl Halloween slaven jako čtvrtící den (cross-quarter day), den napůl cesty mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (minimální nebo maximální délka noci na severní polokouli). V...
Zdá se vám to dobře známé? Červené a oranžové barvy, které oduševňují měsíční tvář, vám možná připomenou úplné zatmění Měsíce z 27./28. října, ale tento snímek je ve skutečnosti montáž ze snímků z podobného měsíčního představení v květnu 2003. Fotomontáž se skládá z expozic pořízených v...
Při široce pozorovaném úplném zatmění Měsíce 27./28. října si někdo možná myslel na baseball a někdo zase na Halloween. Měsíc klouzal zemským stínem a při úplné fázi zatmění nabral duchovité odstíny červené a oranžové. Červenavé barvy způsobuje sluneční světlo, které se v atmosféře...
Byla to temná a bouřlivá noc. Ale toho dne 29.srpna byla rudá planeta Mars blízko svého největšího přiblížení k Zemi za posledních téměř 60 000 let a na obloze jasně zářila proti pozadí hvězd ze souhvězdí Vodnáře (Aquarius). V popředí tohoto znepokojivého pohledu jsou ohromné bouřkové mraky...
Většinu října do magnetosféry planety Země tloukly ze Slunce putující rázové vlny a poryvy slunečního větru. V důsledku toho byli pozorovatelé ve vysokých šířkách severní polokoule obdařováni mnoha představeními polární záře nebo aurora borealis neboli severních...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Na noční obloze Země září nádherná hvězdokupa Plejády, kompaktní skupina hvězd vzdálená asi 400 světelných let v souhvězdí Býka v rameni Orionu naší galaxie Mléčné dráhy. Toto pozoruhodné, již od starověku rozpoznané nebeské seskupení, je vidět i pouhým okem. Hvězdokupa Plejády se dá dobře...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před naším letopočtem se Halloween slaví jako čtvrtící den, den na půli cesty mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimální den / maximální noc na severní polokouli). I když v moderním kalendáři Halloween...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako čtvrtící den, tedy den v polovině mezi rovnodenností (stejný den / stejná noc) a slunovratem (minimum dne / maximum noci na severní polokouli). V moderním kalendáři sice Halloween nastává dnes,...
Původ Halloweenu je prastarý a astronomický. Od pátého století před Kristem se Halloween slaví jako den křížící čtvrtinu, tedy den na půli cesty mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když se v moderním kalendáři Halloween...
Prozkoumejte dnes v noci extrémní a děsivé oblasti Vesmíru. Pokud si troufáte, tak můžete hledat záhadnou temnou hmotu, hřbitovy galaxií, světy zombií, nebo zničující gama záblesky, a to není všechno, co na vás čeká. Pouze sledujte odkaz a pamatujte si, že všechno, dokonce i ty hrůzu nahánějící...
Tyto rázem stlačené pozůstatky zářícího plynu duchovitého vzhledu kosmických měřítek straší na pozemské obloze v souhvězdí Labutě (Cygnus) a tvoří Závojovou mlhovinu. Mlhovina samotná je velkým zbytkem supernovy, rozpínajícím se mračnem po smrtící explozi hmotné hvězdy. Světlo z tohoto původního...
Původ Halloweenu je starodávný a astronomický. Halloween se slavil už od 5. století př.Kr. jako čtvrtící den, den v půli mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (nejkratší den a nejdelší noc na severní polokouli). I když Halloween nastává zítra, tak s...
V temnotách nad prérií severovýchodního Wyomingu se na tomto panoramatickém pohledu ze 16 snímků zvedá záhadná formace známá jako Ďábelská věž (Devils Tower). Věž je vidět proti světlé noční obloze, bledým mrakům, skoro strašidelnému zelenkavému světélkování vzduchu, hvězdokupám a mlhovinám...
Zdá se, že v královském souhvězdí Kefeus nocí plují a v tomto hvězdném poli straší zlověstné tvary. Ty tvary jsou pochopitelně mračna kosmického prachu slabě viditelná z trochu odráženého světla hvězd. Číhají asi 1200 světelných let daleko od našeho vlastního okolí planety Země na okraji...
Jelikož se noci na severní polokouli prodlužují, tak je říjen dobrý měsíc pro spatření polárních září nebo nějakých strašidelných zjevení po setmění. Noční obloha tento týden nezklamala. Sluneční koronální výtrysk hmoty dopadl 24. října na zemskou magnetosféru a vyvolal rozsáhlé polární...
Původ svátku Halloween je starodávný a astronomický. Už v pátém století před Kristem se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V moderním...
Jasný měsíční úplněk z tohoto týdne na severní polokouli známý jako lovecký měsíc osvětloval 2. listopadu krajinu po celou noc. Ale tento dramatický pohled na zářící světlo Měsíce z města Sobreda v Portugalsku byl zachycen o několik nocí dříve, o Halloweenu. Obrázek v duchu tohoto...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Zdá se, že temná mlhovina SH2-136 slaví Halloween pořád. Komplexní proces vzniku hvězd vytváří prachová mračna mnoha tvarů a velikostí, ovšem je to lidské vnímání, které může identifikovat démonické stvoření na obrázku nahoře vpravo, jako lidi honící. Moderní slavení Halloween...
Tento Halloween visí na obloze od západu až do východu neobvykle jasné nebeské světlo: Mars. Včera Země na své oběžné dráze předběhla Mars a Mars se tak ocitl k Zemi blíže, jak bude v příštích třinácti letech. Dnes v noci ale bude Mars skoro stejně tak jasný jako včera a proto bude...
Původ Halloweenu je starobylý a astronomický. Již od 5. století před Kristem byl Halloween slaven jako čtvrtící den (cross-quarter day), den napůl cesty mezi rovnodenností (stejná délka dne a noci) a slunovratem (minimální nebo maximální délka noci na severní polokouli). V...
Zdá se vám to dobře známé? Červené a oranžové barvy, které oduševňují měsíční tvář, vám možná připomenou úplné zatmění Měsíce z 27./28. října, ale tento snímek je ve skutečnosti montáž ze snímků z podobného měsíčního představení v květnu 2003. Fotomontáž se skládá z expozic pořízených v...
Při široce pozorovaném úplném zatmění Měsíce 27./28. října si někdo možná myslel na baseball a někdo zase na Halloween. Měsíc klouzal zemským stínem a při úplné fázi zatmění nabral duchovité odstíny červené a oranžové. Červenavé barvy způsobuje sluneční světlo, které se v atmosféře...
Byla to temná a bouřlivá noc. Ale toho dne 29.srpna byla rudá planeta Mars blízko svého největšího přiblížení k Zemi za posledních téměř 60 000 let a na obloze jasně zářila proti pozadí hvězd ze souhvězdí Vodnáře (Aquarius). V popředí tohoto znepokojivého pohledu jsou ohromné bouřkové mraky...
Většinu října do magnetosféry planety Země tloukly ze Slunce putující rázové vlny a poryvy slunečního větru. V důsledku toho byli pozorovatelé ve vysokých šířkách severní polokoule obdařováni mnoha představeními polární záře nebo aurora borealis neboli severních...
Původ svátku Halloween je starobylý a astronomický. Už v pátém století př.Kr. se Halloween slavil jako čtvrtící den (cross-quarter day), tedy den v půli mezi rovnodenností (stejně dlouhý den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkratší den a nejdelší noc). V našem moderním...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
