Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. listopad 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. listopad 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

SAR a Mléčná dráha

Uznání a copyright: Julien Looten

Tento široký svítivý červený oblouk byl překvapivým návštěvníkem částečně zatažené večerní oblohy nad severní Francií. Slabá atmosférická stuha světla zachycená 5. listopadu v zenitu na mozaice snímků od západu na východ je příkladem stabilního polárního červeného oblouku SAR (Stable Auroral Red). Tento vzácný úkaz na noční obloze byl také pozorován v neobvykle nízkých zeměpisných šířkách po celém světě spolu s dynamičtějšími polárními jevy během intenzivní geomagnetické bouře. SAR oblouky a jejich vztah k aurorální emisi byly zkoumány občanskou vědou a pomocí družic. Předpokládá se, že v hladinách, které se nacházejí podstatně výše než normální polární záře, je tmavě červená emise SAR způsobena silným ohřevem v důsledku proudů proudících vnitřní magnetosférou planety Země. Za tímto úkazem SAR se nad mračny u obzoru do oblouku klene Mléčná dráha, která je pravidelným návštěvníkem noční oblohy nad severní Francií.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wiley.com: Rainbow of the Night: First Direct Observation of a SAR Arc Evolving Into STEVE
  2. Flickr.com: Julien Looten: aurore2 - Arc SAR in France
  3. Wiley.com: New Insight Into the Transition From a SAR Arc to STEVE
  4. SpaceWeather.com: You are viewing the page for Nov. 7, 2023
  5. Eos.org: From SAR Arc to STEVE: An Atmospheric Evolution
  6. ESA.int: SWARM
  7. NASA: Earth’s Magnetosphere
  8. APOD: 2023-09-27 STEVE a Mléčná dráha se kříží nad venkovskou silnicí

Štítky: Sar, Geomagnetic storm, Citizen science


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »