Na floridskou oblohu dorazila polární záře. Na snímku moře a oblohy z 11. listopadu z ostrova Shired Island na Floridě se na hvězdné noční obloze nad pláží mihnul zářivý meteor severních Taurid. Meteory z každoročního severního meteorického roje Taurid se dají očekávat právě v tomto ročním...
Touto malebnou venkovskou noční krajinou se mírně vine štěrková polní cesta. Hvězdná obloha nad cestou, zachycená z okresu Monroe v jižní části Západní Virginie večer 10. října, je dobře známá. Mihotavé záclony polární záře nebo severní záře se zde však rozhodně neobjevují pravidelně. Této noci se...
Tento široký svítivý červený oblouk byl překvapivým návštěvníkem částečně zatažené večerní oblohy nad severní Francií. Slabá atmosférická stuha světla zachycená 5. listopadu v zenitu na mozaice snímků od západu na východ je příkladem stabilního polárního červeného oblouku SAR (Stable Auroral...
Některou noc je obloha tou nejlepší podívanou ve městě. Tuto noc vládly na obloze polární záře s geomagnetickou bouří, které vytvořily tuto barevnou nebeskou podívanou s původem ve stále aktivnějším Slunci. Bylo to překvapivé, protože den předtím Zemi minula CME ze Slunce a nečekalo se, že by tato...
Na jasné obloze byla v časných ranních hodinách 31. března ze 44. stupně severní šířky planety Země vidět tato téměř nadpozemská polární záře. Na pětisekundové expozici je z parku Martinique Beach Provincial Park v kanadském Novém Skotsku vidět scéna na sever. Vysoko nad obzorem svítí přes červený...
Pozadí tichých vod Měsícem ozářeného moře a oblohy u mysu Cod v Massachusetts tvoří dobře rozpoznatelné hvězdy severní oblohy. Snímek pořízený 7. září také zachytil barvitou podívanou na polární záři, kterou vyvolala silná geomagnetická bouře. Přes Slunce nyní prochází ...
V noci ze 17. na 18. března se nad zahrádkami ve švédské Vallentuně, asi 30 km severně od Stockholmu, rozvinul deštník severních světel. Polární záře byly důsledkem nejsilnější geomagnetické bouře v tomto slunečním cyklu a té noci byly zachyceny z předzahrádek i zadních dvorků dokonce i v...
26. září narazil do zemské magnetosféry velký koronální výtrysk hmoty a tak vyvolal silnou geomagnetickou bouři a rozsáhlé polární záře. Intenzivní polární záři rámovaly odcházející dešťové mraky a zde je zachycena kolem místní půlnoci z ostrova Kvaløya u Tromsø v severním Norsku. Oranžově...
Nárazy slunečního větru a poryvy nabitých částic ze Slunce učinily počátek října požitkem pro všechny, kteří čekají na polární záře. Toto pitoreskní zjevení polární záře zachytil 6. října digitální kamerou Trygve Lindersen z Toemmeraas v Norsku, když si užíval bouřlivého kosmického...
Podívali jste se nedávno na vesmírné počasí space weather report? Pozorovatelé by měli být ve střehu jednak vzhledem k výronu koronální hmoty (coronal mass ejection - CME), jež míří na nás, jednak vzhledem k obří skupině slunečních skvrn přecházejících sluneční fotosférou. Interakce mračna...
Na tomto snímku je povrch Slunce docela tmavý. Políčko z filmu pořízeného 9.listopadu oběžným dalekohledem TRACE ukazuje koronální smyčky zvednuté nad sluneční aktivní oblastí. V ultrafialové oblasti jasně zářící horká plazma vynesená nad Slunce podél obloukovitých magnetických polí se ochlazuje...
Na floridskou oblohu dorazila polární záře. Na snímku moře a oblohy z 11. listopadu z ostrova Shired Island na Floridě se na hvězdné noční obloze nad pláží mihnul zářivý meteor severních Taurid. Meteory z každoročního severního meteorického roje Taurid se dají očekávat právě v tomto ročním...
Touto malebnou venkovskou noční krajinou se mírně vine štěrková polní cesta. Hvězdná obloha nad cestou, zachycená z okresu Monroe v jižní části Západní Virginie večer 10. října, je dobře známá. Mihotavé záclony polární záře nebo severní záře se zde však rozhodně neobjevují pravidelně. Této noci se...
Tento široký svítivý červený oblouk byl překvapivým návštěvníkem částečně zatažené večerní oblohy nad severní Francií. Slabá atmosférická stuha světla zachycená 5. listopadu v zenitu na mozaice snímků od západu na východ je příkladem stabilního polárního červeného oblouku SAR (Stable Auroral...
Některou noc je obloha tou nejlepší podívanou ve městě. Tuto noc vládly na obloze polární záře s geomagnetickou bouří, které vytvořily tuto barevnou nebeskou podívanou s původem ve stále aktivnějším Slunci. Bylo to překvapivé, protože den předtím Zemi minula CME ze Slunce a nečekalo se, že by tato...
Na jasné obloze byla v časných ranních hodinách 31. března ze 44. stupně severní šířky planety Země vidět tato téměř nadpozemská polární záře. Na pětisekundové expozici je z parku Martinique Beach Provincial Park v kanadském Novém Skotsku vidět scéna na sever. Vysoko nad obzorem svítí přes červený...
Pozadí tichých vod Měsícem ozářeného moře a oblohy u mysu Cod v Massachusetts tvoří dobře rozpoznatelné hvězdy severní oblohy. Snímek pořízený 7. září také zachytil barvitou podívanou na polární záři, kterou vyvolala silná geomagnetická bouře. Přes Slunce nyní prochází ...
V noci ze 17. na 18. března se nad zahrádkami ve švédské Vallentuně, asi 30 km severně od Stockholmu, rozvinul deštník severních světel. Polární záře byly důsledkem nejsilnější geomagnetické bouře v tomto slunečním cyklu a té noci byly zachyceny z předzahrádek i zadních dvorků dokonce i v...
26. září narazil do zemské magnetosféry velký koronální výtrysk hmoty a tak vyvolal silnou geomagnetickou bouři a rozsáhlé polární záře. Intenzivní polární záři rámovaly odcházející dešťové mraky a zde je zachycena kolem místní půlnoci z ostrova Kvaløya u Tromsø v severním Norsku. Oranžově...
Nárazy slunečního větru a poryvy nabitých částic ze Slunce učinily počátek října požitkem pro všechny, kteří čekají na polární záře. Toto pitoreskní zjevení polární záře zachytil 6. října digitální kamerou Trygve Lindersen z Toemmeraas v Norsku, když si užíval bouřlivého kosmického...
Podívali jste se nedávno na vesmírné počasí space weather report? Pozorovatelé by měli být ve střehu jednak vzhledem k výronu koronální hmoty (coronal mass ejection - CME), jež míří na nás, jednak vzhledem k obří skupině slunečních skvrn přecházejících sluneční fotosférou. Interakce mračna...
Na tomto snímku je povrch Slunce docela tmavý. Políčko z filmu pořízeného 9.listopadu oběžným dalekohledem TRACE ukazuje koronální smyčky zvednuté nad sluneční aktivní oblastí. V ultrafialové oblasti jasně zářící horká plazma vynesená nad Slunce podél obloukovitých magnetických polí se ochlazuje...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
