Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. prosinec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. prosinec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Východ Mléčné dráhy

Uznání a copyright: José Rodrigues

Za chilskou observatoří na vrcholu hory La Silla na hlubokém snímku noční oblohy vychází jádro Mléčné dráhy. Střed naší domovské galaxie je vidět v souhvězdí Střelce (Sagitarius) a zleva ho lemuje dalekohled Evropské jižní observatoře NTT (New Technology Telescope), který je průkopníkem využívání aktivní optiky k přesnému řízení tvaru zrcadel velkých dalekohledů. Napravo stojí 3,6metrový dalekohled ESO, který je domovem spektrografů HARPS a NIRPS pro lov exoplanet. Mezi nimi je centrální výduť Galaxie vyplněná neprůhlednými oblaky mezihvězdného prachu, jasnými hvězdami, hvězdokupami a mlhovinami. Poblíž středu se nachází výrazná emise načervenalého vodíku z hvězdotvorné mlhoviny Laguna, neboli M8. Mlhovina M20 Trifid těsně vlevo pod kosmickou Lagunou zase kombinuje modré světlo prachové reflexní mlhoviny s načervenalou emisí. Obě mlhoviny jsou oblíbenými zastávkami na teleskopických toulkách centrem Galaxie. Složený snímek se skládá z jednotlivých expozic země a oblohy pořízených v dubnu 2023, přičemž všechny snímky byly postupně pořízeny se stejným vybavením a zarámováním.

Seznam odkazů v popisu

  1. ESO.org: La Silla Observatory - ESO's first observatory
  2. APOD: 2020-03-26 Stanice Andromeda
  3. WebbTelescope.org: What Is the Center of Our Galaxy Like?
  4. ESO.org: HARPS - High Accuracy Radial velocity Planet Searcher
  5. ESO.org: NIRPS - Near Infra Red Planet Searcher
  6. APOD: 2021-10-01 Centrální Mléčná dráha od Laguny k Dýmce
  7. SEDS.org: Charles Messier's Catalog of Nebulae and Star Clusters
  8. APOD: 2015-08-10 Sagittarius Triplet
  9. JoseRodrigues.space: La Silla - Pictures and sketches from my HARPS/NIRPS observation in La Silla. Between the 14th and 28th of April 2023.

Štítky: Mléčná dráha, La Silla, Galaktický střed


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »