Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. prosinec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. prosinec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zemi zasáhla energetická částice

Uznání ilustrace: Osaka Metropolitan U./L-INSIGHT, Kyoto U./Ryuunosuke Takeshige

Byla to jedna z nejenergetičtějších částic, které kdy dopadly na Zemi, odkud se ale vzala? Tato částice, nazvaná podle šintoistické bohyně Slunce Amaterasu stejně jako všechny kosmické paprsky, které dopadají do zemské atmosféry, způsobila vzdušnou spršku elektronů, protonů a dalších elementárních částic, které se rozprskly na Zemi pod ní. Tato ilustrace zobrazuje vzdušnou spršku z nárazu kosmického záření zachycenou přístrojem Telescope Array v Utahu v USA, který zaznamenal úkaz Amaterasu v květnu 2021. Spršky kosmického záření jsou natolik běžné, že jste se pravděpodobně sami ocitli v takové spršce částic, i když jste si toho pravděpodobně vůbec nevšimli. Původ této energetické částice, kterou je pravděpodobně jádro atomu, zůstává záhadou ve dvou směrech. Zaprvé není známo, jak může prakticky jakákoli jednotlivá částice nebo atomové jádro získat tak velké množství energie, a zadruhé pokusy vystopovat, odkud částice pochází, neukázaly žádný pravděpodobný potenciální zdroj.

Otevřená věda: Prohlédněte si více než 3 200 kódů v knihovně zdrojových kódů pro astrofyziku

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Shinto
  2. Wikipedia: Amaterasu
  3. Wikipedia: Amaterasu_particle
  4. Auger.org: The Mystery of High-Energy Cosmic Rays
  5. NASA: Earth’s Atmospheric Layers
  6. Wikipedia: Air_shower_(fyzika)
  7. Wikipedia: Elementary_particle
  8. Omu.ac.jp: “Amaterasu” particle: a new cosmic mystery
  9. APOD: 2006-08-14 Kosmické záření z vnějšího prostoru
  10. Telescopearray.org: The Telescope Array collaboration...
  11. Wikipedia: Utah
  12. Wikipedia: United_States
  13. Utah.edu: Telescope Array detects second highest-energy cosmic ray ever
  14. Youtu.be: Atmospheric Particle Showers and Cherenkov Radiation from Gamma Ray, Proton and Carbon-13
  15. Energy.gov: DOE Explains...Nuclei
  16. InterMountainPet.com: Foto: Tři psi :-)
  17. Science.org: An extremely energetic cosmic ray observed by a surface detector array
  18. Wikipedia: Oh-My-God_particle

Štítky: Cosmic ray, Air shower, Energetická částice


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »