Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  05. prosinec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 05. prosinec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zemi zasáhla energetická částice

Uznání ilustrace: Osaka Metropolitan U./L-INSIGHT, Kyoto U./Ryuunosuke Takeshige

Byla to jedna z nejenergetičtějších částic, které kdy dopadly na Zemi, odkud se ale vzala? Tato částice, nazvaná podle šintoistické bohyně Slunce Amaterasu stejně jako všechny kosmické paprsky, které dopadají do zemské atmosféry, způsobila vzdušnou spršku elektronů, protonů a dalších elementárních částic, které se rozprskly na Zemi pod ní. Tato ilustrace zobrazuje vzdušnou spršku z nárazu kosmického záření zachycenou přístrojem Telescope Array v Utahu v USA, který zaznamenal úkaz Amaterasu v květnu 2021. Spršky kosmického záření jsou natolik běžné, že jste se pravděpodobně sami ocitli v takové spršce částic, i když jste si toho pravděpodobně vůbec nevšimli. Původ této energetické částice, kterou je pravděpodobně jádro atomu, zůstává záhadou ve dvou směrech. Zaprvé není známo, jak může prakticky jakákoli jednotlivá částice nebo atomové jádro získat tak velké množství energie, a zadruhé pokusy vystopovat, odkud částice pochází, neukázaly žádný pravděpodobný potenciální zdroj.

Otevřená věda: Prohlédněte si více než 3 200 kódů v knihovně zdrojových kódů pro astrofyziku

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Shinto
  2. Wikipedia: Amaterasu
  3. Wikipedia: Amaterasu_particle
  4. Auger.org: The Mystery of High-Energy Cosmic Rays
  5. NASA: Earth’s Atmospheric Layers
  6. Wikipedia: Air_shower_(fyzika)
  7. Wikipedia: Elementary_particle
  8. Omu.ac.jp: “Amaterasu” particle: a new cosmic mystery
  9. APOD: 2006-08-14 Kosmické záření z vnějšího prostoru
  10. Telescopearray.org: The Telescope Array collaboration...
  11. Wikipedia: Utah
  12. Wikipedia: United_States
  13. Utah.edu: Telescope Array detects second highest-energy cosmic ray ever
  14. Youtu.be: Atmospheric Particle Showers and Cherenkov Radiation from Gamma Ray, Proton and Carbon-13
  15. Energy.gov: DOE Explains...Nuclei
  16. InterMountainPet.com: Foto: Tři psi :-)
  17. Science.org: An extremely energetic cosmic ray observed by a surface detector array
  18. Wikipedia: Oh-My-God_particle

Štítky: Cosmic ray, Air shower, Energetická částice


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »