< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. prosinec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. prosinec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Polární záře a Mléčná dráha nad Norskem

Uznání a copyright: Giulio Cobianchi

Co jsou ty dva obří oblouky na obloze? Vlevo je možná ten známější, centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy. Zdá se, že tento velký disk hvězd a mlhovin zde obepíná velkou část jižní oblohy. Pod hvězdným obloukem je vidět rezavě oranžová planeta Mars a protáhlá Galaxie v Andromedě. Ale tato chladná arktická noc toho měla víc! Na několik minut se během studené arktické noci objevil na obloze druhý obří oblouk, který byl sám o sobě dvojitý a obepínal část severní oblohy: polární záře. Polární záře jsou mnohem blíže než hvězdy, protože jsou tvořeny zářícím vzduchem vysoko v zemské atmosféře. Mimo zelený oblouk polární záře je vidět skupina hvězd známá jako Velký vůz. Tato digitální kompozice z 20 snímků byla pořízena v polovině listopadu 2022 nad Lofotskými ostrovy v Norsku.

Ohlédnutí za rokem 2023 podle APODu: Přednáška RJN pro Night Sky Network.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Milky Way Galaxy
  2. APOD: 1997-08-04 A Rusty Sunset on Mars
  3. NASA: Mars
  4. APOD: 2015-08-30 M31: Galaxie v Andromedě
  5. Twimg.com: Foto: Kočičky v dece :-)
  6. APOD: 2020-05-31 Polární záře nad Švédskem
  7. NASA: What Is an Aurora?
  8. NASA: Earth's Atmospheric Layers
  9. APOD: 2019-03-22 Symfonie severní zimní oblohy
  10. APOD: 2021-01-12 Historické brazilské souhvězdí
  11. Wikipedia: Big_Dipper
  12. Instagram.com: giulio_cobianchi_photo: ...A double arc from one of the Lofoten Islands’ most famous beaches, Uttakleiv, right in front of the famous dragon’s eye.
  13. Youtu.be: Beautiful Lofoten (Norway / Arctic Circle) AERIAL DRONE 4K VIDEO
  14. Wikipedia: Norway

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Norway, Polární záře, Mléčná dráha

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »