Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. prosinec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. prosinec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Polární záře a Mléčná dráha nad Norskem

Uznání a copyright: Giulio Cobianchi

Co jsou ty dva obří oblouky na obloze? Vlevo je možná ten známější, centrální pás naší Galaxie Mléčné dráhy. Zdá se, že tento velký disk hvězd a mlhovin zde obepíná velkou část jižní oblohy. Pod hvězdným obloukem je vidět rezavě oranžová planeta Mars a protáhlá Galaxie v Andromedě. Ale tato chladná arktická noc toho měla víc! Na několik minut se během studené arktické noci objevil na obloze druhý obří oblouk, který byl sám o sobě dvojitý a obepínal část severní oblohy: polární záře. Polární záře jsou mnohem blíže než hvězdy, protože jsou tvořeny zářícím vzduchem vysoko v zemské atmosféře. Mimo zelený oblouk polární záře je vidět skupina hvězd známá jako Velký vůz. Tato digitální kompozice z 20 snímků byla pořízena v polovině listopadu 2022 nad Lofotskými ostrovy v Norsku.

Ohlédnutí za rokem 2023 podle APODu: Přednáška RJN pro Night Sky Network.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: The Milky Way Galaxy
  2. APOD: 1997-08-04 A Rusty Sunset on Mars
  3. NASA: Mars
  4. APOD: 2015-08-30 M31: Galaxie v Andromedě
  5. Twimg.com: Foto: Kočičky v dece :-)
  6. APOD: 2020-05-31 Polární záře nad Švédskem
  7. NASA: What Is an Aurora?
  8. NASA: Earth's Atmospheric Layers
  9. APOD: 2019-03-22 Symfonie severní zimní oblohy
  10. APOD: 2021-01-12 Historické brazilské souhvězdí
  11. Wikipedia: Big_Dipper
  12. Instagram.com: giulio_cobianchi_photo: ...A double arc from one of the Lofoten Islands’ most famous beaches, Uttakleiv, right in front of the famous dragon’s eye.
  13. Youtu.be: Beautiful Lofoten (Norway / Arctic Circle) AERIAL DRONE 4K VIDEO
  14. Wikipedia: Norway

Štítky: Norway, Polární záře, Mléčná dráha


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »