Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  31. leden 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 31. leden 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Východ Orionu nad Sněžkou

Uznání a copyright: Marcin Ślipko

Jak vypadá vycházející Orion před kamerou? V tomto ročním období je známé souhvězdí viditelné těsně po západu Slunce na jihovýchodě. Z většiny míst na Zemi vychází dobře známý obrazec hvězd Orionu, zvýrazněný třemi hvězdami pásu, šikmo. Celý úsek noční oblohy s Orionem byl vyfotografován, jak vychází nad horou na hranici mezi Polskem a Českou republikou Sněžkou nebo polsky Śnieżkou. Dlouhotrvající sekvence expozic ukázala mnoho slabých útvarů, včetně mlhovin Orion a Plamen, které obě obklopuje křivka Barnardovy smyčky. Širokoúhlý složený snímek také zachytil ikony noční oblohy včetně modré hvězdokupy Plejády v horní části snímku a červené Růžicové mlhoviny vlevo od Orionu. Mezi dobře známé hvězdy patří na snímku Procyon, Betelgeuse, Rigel a Aldebaran. Orion se bude v následujících měsících objevovat po západu Slunce postupně výše na obloze.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Discovering the Universe Through the Constellation Orion
  2. NASA: Earth
  3. APOD: 2003-02-07 Orion na filmu
  4. APOD: 2017-11-23 Alnitak, Alnilam, Mintaka
  5. APOD: 2020-12-25 Severní zimní noc
  6. Youtu.be: Śnieżka
  7. Wikipedia: Poland
  8. Wikipedia: Czech_Republic
  9. Wikipedia: Śnieżka
  10. APOD: 2021-06-29 Mlhovina v Orionu: Hubblův pohled
  11. APOD: 2021-11-03 Mlhoviny Koňská hlava a Plamen
  12. Wikipedia: Barnard's_Loop
  13. Instagram.com: marcinslipko_photo: Dom Śląski Karpacz
  14. APOD: 2018-03-21 Orion kamerou
  15. Wikipedia: Pleiades
  16. APOD: 2021-02-14 Růžicová mlhovina s dlouhou stopkou
  17. Peakpx.com: Foto: Kočka v galaktických brýlích :-)
  18. EarthSky.org: Bright Procyon: The Little Dog Star in Canis Minor
  19. NASA: What is Betelgeuse? Inside the Strange, Volatile Star
  20. APOD: 2022-01-24 Rigel a mlhovina Hlava čarodějnice
  21. SkyAndTelescope.org: MEET ALDEBARAN, THE BULL’S EYE
  22. APOD: 2023-10-25 Zmizel za 60 sekund: Západ Slunce se zeleným zábleskem

Štítky: Rising, Orion, Winter


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »