Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  10. březen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 10. březen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Úplné zatmění na konci světa

Uznání a copyright: Fred Bruenjes (moonglow.net)

Jeli byste na konec světa, abyste viděli úplné zatmění Slunce? Kdybyste to udělali, překvapilo by vás, kdybyste tam našli někoho jiného, kdo tam již byl? V roce 2003 se Slunce, Měsíc, Antarktida a dva fotografové seřadili v Antarktidě během neobvyklého úplného zatmění Slunce. I vzhledem k extrémní poloze se skupina nadšených lovců zatmění vydala do blízkosti dna světa, aby zažila surrealistické chvilkové zmizení Slunce za Měsícem. Jedním ze shromážděných pokladů byl tento snímek, kompozice čtyř samostatných snímků digitálně spojených tak, aby realisticky simulovaly, jak adaptivní lidské oko vidělo zatmění. V okamžiku pořízení snímku spolu Měsíc i Slunce stály nad antarktickým hřebenem. V náhlé temnotě se kolem Měsíce zviditelnila velkolepá koróna Slunce. Na jednom ze snímků byl zcela náhodou zachycen jiný fotograf při kontrole své videokamery. Po jeho levici je vidět brašna s vybavením a skládací křeslo. Za necelé čtyři týdny nastane mnohem snadněji viditelné zatmění Slunce v dlouhém, tenkém pásu Severní Ameriky.
Oprava: Na dvojnásobný výskyt slova viditelné upozornil Petr Zoufalý.

Seznam odkazů v popisu

  1. Icstars.com: Astronomical Tours presents The Great Total Solar Eclipse Expedition to Antarctica 2003
  2. NASA: The Sun
  3. APOD: 1999-11-16 Mapa Antarktidy z RADARSATu
  4. APOD: 2010-07-30 Zatmění na pláži
  5. MoonG low.net: The 2003 Antarctic Total Solar Eclipse
  6. YouTube.com: Total Solar Eclipse 2003 Antarctica
  7. APOD: 2024-03-03 Úplné zatmění Slunce podrobně v reálném čase
  8. MoonGlow.net: The 2003 Antarctic Total Solar Eclipse
  9. APOD: 2023-05-16 Úplné zatmění: Velká korona
  10. APOD: 2003-11-27 Dlouhý stín Měsíce
  11. APOD: 2021-12-05 Úplné zatmění Slunce ze spodku světa
  12. APOD: 2010-03-16 Podrobný pohled na koronu při slunečním zatmění
  13. Redd.it: Foto: Kočka v žaluzii :-)
  14. AbrieFourie.com: Crossing is a collage
  15. NASA: 2024 Total Eclipse: Where & When

Štítky: Antarktida, Úplné zatmění, Slunce


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »