< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. květen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. květen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Červená polární záře nad Polskem

Uznání a copyright: Mariusz Durlej

Tak daleko na jih polární záře obvykle nedosahuje. Magnetický chaos v obrovské aktivní oblasti 3664 na Slunci však způsobil na jeho povrchu explozi, která vyslala smršť elektronů, protonů a hmotnějších nabitých jader do Sluneční soustavy. Tento koronální výron hmoty (CME) o několik dnů později dopadl na Zemi a vyvolal polární záře, které jsou hlášeny neobvykle daleko od severního a jižního pólu naší planety. Bezplatná nebeská podívaná nemusí být u konce, protože bohatá sluneční skvrna AR3664 vyvrhla ještě další výron (CME), který by dnes večer a zítra mohl zasáhnout i Zemi. Tato aktivní oblast je však nyní blízko okraje Slunce a brzy odrotuje pryč od Země. Na snímku je červená polární záře s paprsky zachycená jedinou šestisekundovou expozicí včera zvečera z Ratiboři v Polsku. V dálce je vidět přítel fotografa, který vidí polární záři poprvé a také pořizuje snímky krásně barevné noční oblohy.

Galerie: Globální polární záře ze sluneční aktivní oblasti 6443.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2024-05-11 AR 3664: Obří skupina slunečních skvrn
  2. APOD: 2003-10-29 Silné sluneční vzplanutí
  3. NASA: Our Solar System: Facts
  4. Wikipedia: Coronal_mass_ejection
  5. Facebook: Sky: Giant Sunspot Region 3664 and Resulting Auroras
  6. NASA: Which pole is colder?
  7. UniverseToday.com: If You’ve Never Seen An Aurora Before, This Might Be Your Chance!
  8. SkyAndTelescope.org: AR3664 - GINORMOUS ACTIVE SUNSPOT AREA
  9. NASA: What is a coronal mass ejection or CME?
  10. NOAA.gov: geomagnetic-storming-likely-persist-weekend
  11. SpaceWeather.com: images2024/11may24/hmi1898.gif
  12. APOD: 2016-10-10 Větry na Zemi
  13. APOD: 2022-02-20 Polární záře nad gejzírem White Dome
  14. APOD: 2008-01-01 Paprsky z nečekané polární záře
  15. Youtu.be: Raciborz by drone | POLAND ????????
  16. Wikipedia: Poland
  17. Ftcdn.net: Foto: Kočička :-)
  18. APOD: 2023-12-27 Duhová polární záře nad islandským vodopádem

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Náhodný APOD
Štítky: Polární záře, Poland, Red

38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »