Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. červen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. červen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Polární záře nad Krkonošemi

Uznání a copyright: Daniel Koszela

Bylo to vůbec poprvé. Alespoň pro fotografa, který viděl polární záři vůbec poprvé ze svých domovských hor. A jaká úchvatná polární záře to byla. Krkonoše jsou v Polsku obvykle příliš daleko na jihu, než aby bylo možné polární záři spatřit. Ale v úžasné noci z 10. na 11. května fialové a zelené barvy rozzářily velkou část noční oblohy v překvapivé podívané, která se objevila i nad mnoha místy ve středních šířkách po zeměkouli. Snímek je kompozitem šesti vertikálních expozic pořízených v době maxima polární záře. Futuristické budovy vpravo jsou součástí meteorologické observatoře na nejvyšším vrcholu Krkonoš. Za fialovou barvu mohou především Sluncem vyvolané vysokoenergetické elektrony, které v zemské atmosféře dopadají na molekuly dusíku. Naše Slunce dosáhne v příštích dvou letech maxima své povrchové aktivity, a přestože se předpovídá mnohem více polárních září, tak většina z nich nastane nad oblastmi blízko zemským pólům.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2024-05-12 Polární záře nad Švédskem
  2. Wikipedia: Giant_Mountains_National_Park
  3. Wikipedia: Poland
  4. ShutterStock.com: Foto: Kočka na polici :-)
  5. Facebook: Sky: Giant Sunspot Region 3664 and Resulting Auroras
  6. ResearchGate.net: Mapa obratníků a polárních oblastí Země
  7. APOD: 2022-02-06 Modrá skleněná kulička Země
  8. Instagram.com: danielkoszelaphotography: Aurora over Śnieżka
  9. Wikipedia: Tadeusz_Hołdys_High-Mountain_Meteorological_Observatory_on_Śnieżka
  10. Youtu.be: Karkonosze - Polskie Góry z Drona / Polish Mountains by drone
  11. Uit.no: Heights and colors of the auroras
  12. TheConversation.com: Are the northern lights caused by ‘particles from the Sun’? Not exactly
  13. APS.org: October 1897: The Discovery of the Electron
  14. NASA: What Is… Earth’s Atmosphere?
  15. Wikipedia: Nitrogen
  16. NASA: All About the Sun
  17. NASA: Solar Cycle 25 Is Here. NASA, NOAA Scientists Explain What That Means
  18. APOD: 2023-01-22 V zelené společnosti: Polární záře nad Norskem
  19. Wikipedia: Polar_regions_of_Earth

Štítky: Polární záře, Hory, Slunce


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »