Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. červen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. červen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Polární záře nad Krkonošemi

Uznání a copyright: Daniel Koszela

Bylo to vůbec poprvé. Alespoň pro fotografa, který viděl polární záři vůbec poprvé ze svých domovských hor. A jaká úchvatná polární záře to byla. Krkonoše jsou v Polsku obvykle příliš daleko na jihu, než aby bylo možné polární záři spatřit. Ale v úžasné noci z 10. na 11. května fialové a zelené barvy rozzářily velkou část noční oblohy v překvapivé podívané, která se objevila i nad mnoha místy ve středních šířkách po zeměkouli. Snímek je kompozitem šesti vertikálních expozic pořízených v době maxima polární záře. Futuristické budovy vpravo jsou součástí meteorologické observatoře na nejvyšším vrcholu Krkonoš. Za fialovou barvu mohou především Sluncem vyvolané vysokoenergetické elektrony, které v zemské atmosféře dopadají na molekuly dusíku. Naše Slunce dosáhne v příštích dvou letech maxima své povrchové aktivity, a přestože se předpovídá mnohem více polárních září, tak většina z nich nastane nad oblastmi blízko zemským pólům.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2024-05-12 Polární záře nad Švédskem
  2. Wikipedia: Giant_Mountains_National_Park
  3. Wikipedia: Poland
  4. ShutterStock.com: Foto: Kočka na polici :-)
  5. Facebook: Sky: Giant Sunspot Region 3664 and Resulting Auroras
  6. ResearchGate.net: Mapa obratníků a polárních oblastí Země
  7. APOD: 2022-02-06 Modrá skleněná kulička Země
  8. Instagram.com: danielkoszelaphotography: Aurora over Śnieżka
  9. Wikipedia: Tadeusz_Hołdys_High-Mountain_Meteorological_Observatory_on_Śnieżka
  10. Youtu.be: Karkonosze - Polskie Góry z Drona / Polish Mountains by drone
  11. Uit.no: Heights and colors of the auroras
  12. TheConversation.com: Are the northern lights caused by ‘particles from the Sun’? Not exactly
  13. APS.org: October 1897: The Discovery of the Electron
  14. NASA: What Is… Earth’s Atmosphere?
  15. Wikipedia: Nitrogen
  16. NASA: All About the Sun
  17. NASA: Solar Cycle 25 Is Here. NASA, NOAA Scientists Explain What That Means
  18. APOD: 2023-01-22 V zelené společnosti: Polární záře nad Norskem
  19. Wikipedia: Polar_regions_of_Earth

Štítky: Polární záře, Hory, Slunce


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »