Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  14. srpen 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 14. srpen 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Meteory a polární záře nad Německem

Uznání a copyright: Chantal Anders

Byla to neobvyklá noc. Za prvé, noční obloha z počátku tohoto týdne z 11. na 12. srpna se nacházela v blízkosti vrcholu každoročního meteorického roje Perseid. Temnou nocí prolétaly malé kousky komety Swift-Tuttle při střetu se zemskou atmosférou jako meteory. A ještě neobvyklejší bylo, alespoň pro střední Německo, že se noční obloha rozzářila do fialova. Červeno-modrý odstín měla na svědomí polární záře způsobená výbuchem částic ze Slunce o několik dní dříve. Tato polární bouře byla tak intenzivní, že byla na severní polokouli Země vidět až daleko na jihu v Texasu a v Itálii. Tento snímek tvoří 7 expozic pořízených během 26 minut z Ense v Německu. Perseidy se pravidelně objevují každý srpen, ale polární záře viditelné takto daleko na jihu jsou neobvyklejší a méně předvídatelné.

Galerie: Meteorický roj Perseid 2024 a polární záře

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Perseids
  2. APOD: 1996-02-19 Periodic Comet Swift-Tuttle
  3. NASA: What Is… Earth’s Atmosphere?
  4. Wikipedia: Germany
  5. APOD: 2024-06-12 Polární záře nad Krkonošemi
  6. APOD: 2018-09-02 Silné sluneční vzplanutí
  7. NASA: The Sun
  8. NOAA.gov: Severe (G4) Geomagnetic Storms Observed - 12 Aug 2024
  9. SpaceWeatherGallery2.com: Aurora borealis and meteor
  10. SpaceWeatherGallery2.com: Red aurora from 45° N
  11. Instagram.com: wetter_eule: OK, letzte Nacht passte einfach alles! Mega Sternschnuppe bei den Perseiden auf dem Bild, überhaupt viele Sternschnuppen und Polarlichter
  12. Youtu.be: Ense-Bremen Drone View
  13. Wikipedia: Germany
  14. Mrwallpaper.com: Foto: Kočka u stolu :-)

Štítky: Perseidy, Meteorický roj, Polární záře


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »