Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. září 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. září 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M31: Galaxie v Andromedě

Uznání: Subaru (NAOJ), Hubble (NASA/ESA), Mayall (NSF);
Processing & Copyright: R. Gendler & R. Croman

Nejvzdálenějším objektem snadno viditelným pouhým okem je M31, velká Galaxie v Andromedě. Tato obrovská spirální galaxie, která měří přes 200 000 světelných roků je vidět dokonce i ve své vzdálenosti asi dva a půl milionu světelných roků, i když jako slabý, mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy. Naproti tomu na tomto ohromujícím teleskopickém obrazu, který kombinuje data z orbitálního Hubbla s pozemními snímky z dalekohledů Subaru a Mayall je zaznamenámo jasné žluté jádro, tmavé klikaté pásy prachu a rozlehlá spirální ramena posetá modrými hvězdokupami a červenými mlhovinami. Za pouhých asi 5 miliard let může být Galaxie v Andromedě ještě snadněji pozorovatelná, protože těsně před tím, než projde těsně kolem naší Galaxie Mléčné dráhy nebo s ní splyne, se pravděpodobně bude rozprostírat na celé noční obloze.

Učitelé a studenti: Nápady pro využití APODu ve výuce.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Andromeda_Galaxy
  2. NASA: Messier 31
  3. APOD: 2006-12-28 Měsíc nad Andromedou
  4. NASA: What Is a Light-Year?
  5. HawAstSoc.org: Constellations: Andromeda -- Daughter of Cassiopeia
  6. RobGendlerAstropics.com: M31, The Andromeda Galaxy - Composite Image from Five Data Sources
  7. NASA: About Hubble
  8. SubaruTelescope.org: Subaru Telescope - Telescope National Astronomical Observatory of Japan
  9. NOIRLab.edu: Nicholas U. Mayall 4-meter Telescope
  10. APOD: 2022-01-17 Temné mlhoviny v Chameleonu
  11. APOD: 2021-11-24 Plejády: Hvězdokupa Kuřátka anebo Sedm sester
  12. APOD: 2021-02-14 Růžicová mlhovina s dlouhou stopkou
  13. Wallpaperaccess.com: Foto: Kočka s brýlemi :-)
  14. Science.org: Milky Way may escape fated collision with Andromeda galaxy
  15. NASA: The Milky Way Galaxy
  16. APOD: 2022-06-06 Galaxie Mléčná dráha odsouzena k zániku: Čeká nás srážka s Andromedou

Štítky: M31, Andromeda galaxy, Spirální galaxie


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »