Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. prosinec 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. prosinec 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kosmické latte: Průměrná barva vesmíru

Uznání: Karl Glazebrook & Ivan Baldry (JHU)

Jakou barvu má vesmír? Přesněji řečeno, kdyby se celá obloha rozmazala, jakou barvu by měla výsledná směs? Tato rozmarná otázka vyvstala, když jsme se snažili určit, jaké hvězdy jsou běžné v blízkých galaxiích. Odpovědí, která je zde vyobrazena, je podmíněně vnímaný odstín béžové. Řečeno počítačovou řečí: #FFF8E7. K určení této hodnoty astronomové výpočetně zprůměrovali světlo vyzařované jedním z větších analyzovaných vzorků galaxií: 200 000 galaxií z projektu 2dF Galaxy Redshift Survey. Výsledné kosmické spektrum má určité vyzařování ve všech částech elektromagnetického spektra, ale jedinou vnímanou složenou barvu. Tato barva se v průběhu posledních 10 miliard let stala mnohem méně modrou, což naznačuje, že začaly převažovat červenější hvězdy. V soutěži o co nejlepší pojmenování této barvy se mezi pozoruhodnými příspěvky objevily skyvory, univeige a vítěz: kosmické latte.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2002-03-10 Pohled na jižní oblohu
  2. AstronomyCafe.net: QUESTIONS AND ANSWERS
  3. AAO.org: How Humans See In Color
  4. Wikipedia: Beige
  5. Color-Hex.com: #FFF8E7
  6. APOD: 2007-10-07 Dva milióny galaxií
  7. APOD: 2001-09-04 2dF vidí vlny galaxií
  8. Wikipedia: 2dF_Galaxy_Redshift_Survey
  9. Harvard.edu: The 2dF Galaxy Redshift Survey: Constraints on Cosmic Star Formation History from the Cosmic Spectrum
  10. NASA: Introduction to the Electromagnetic Spectrum
  11. CuriosityBox.com: Cosmic Latte: the Average Color of the Universe
  12. APOD: 2018-05-08 Pozorovatelný vesmír
  13. Redd.it: My family moved to a property, previous owners said there are “some” barn cats
  14. Wikipedia: Cosmic_latte#Naming_the_color
  15. Wikipedia: Cosmic_latte

Štítky: Vesmír, Kosmické laté, Color


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »