Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  01. prosinec 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 01. prosinec 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kosmické latte: Průměrná barva vesmíru

Uznání: Karl Glazebrook & Ivan Baldry (JHU)

Jakou barvu má vesmír? Přesněji řečeno, kdyby se celá obloha rozmazala, jakou barvu by měla výsledná směs? Tato rozmarná otázka vyvstala, když jsme se snažili určit, jaké hvězdy jsou běžné v blízkých galaxiích. Odpovědí, která je zde vyobrazena, je podmíněně vnímaný odstín béžové. Řečeno počítačovou řečí: #FFF8E7. K určení této hodnoty astronomové výpočetně zprůměrovali světlo vyzařované jedním z větších analyzovaných vzorků galaxií: 200 000 galaxií z projektu 2dF Galaxy Redshift Survey. Výsledné kosmické spektrum má určité vyzařování ve všech částech elektromagnetického spektra, ale jedinou vnímanou složenou barvu. Tato barva se v průběhu posledních 10 miliard let stala mnohem méně modrou, což naznačuje, že začaly převažovat červenější hvězdy. V soutěži o co nejlepší pojmenování této barvy se mezi pozoruhodnými příspěvky objevily skyvory, univeige a vítěz: kosmické latte.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 2002-03-10 Pohled na jižní oblohu
  2. AstronomyCafe.net: QUESTIONS AND ANSWERS
  3. AAO.org: How Humans See In Color
  4. Wikipedia: Beige
  5. Color-Hex.com: #FFF8E7
  6. APOD: 2007-10-07 Dva milióny galaxií
  7. APOD: 2001-09-04 2dF vidí vlny galaxií
  8. Wikipedia: 2dF_Galaxy_Redshift_Survey
  9. Harvard.edu: The 2dF Galaxy Redshift Survey: Constraints on Cosmic Star Formation History from the Cosmic Spectrum
  10. NASA: Introduction to the Electromagnetic Spectrum
  11. CuriosityBox.com: Cosmic Latte: the Average Color of the Universe
  12. APOD: 2018-05-08 Pozorovatelný vesmír
  13. Redd.it: My family moved to a property, previous owners said there are “some” barn cats
  14. Wikipedia: Cosmic_latte#Naming_the_color
  15. Wikipedia: Cosmic_latte

Štítky: Vesmír, Kosmické laté, Color


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »