Jakou barvu má vesmír? Přesněji řečeno, kdyby se celá obloha rozmazala, jakou barvu by měla výsledná směs? Tato rozmarná otázka vyvstala, když jsme se snažili určit, jaké hvězdy jsou běžné v blízkých galaxiích. Odpovědí, která je zde vyobrazena, je podmíněně vnímaný odstín béžové. Řečeno...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji, pokud by se celá obloha úplně rozmazala, tak jaká by vznikla barva? Taková rozmarná otázka vyvstala při pokusu zjistit, které hvězdy jsou v blízkých galaxiích běžné. Odpověď je vidět nahoře jako podmíněně vnímaný odstín béžové. V řeči počítačů: #FFF8E7. K určení...
Zemský svit, též známý jako "popelavý svit" Měsíce nebo "starý měsíc v náručí nového měsíce", je světlo Země odrážené od noční strany Měsíce. Tento úžasný obraz svitu Země srpku mladého Měsíce byl pořízen z observatoře Las Campanas v poušti Atacama v Chile na planetě Zemi 18. ledna při...
Pluto je barevnější, než bychom viděli. Údaje o barvách a snímky nejslavnější trpasličí planety ve Sluneční soustavě, které pořídila kosmická sonda New Horizons při svém průletu v červenci, byly digitálně sestaveny, takže vznikl vylepšený pohled na tento starý svět s nečekaně mladým...
Na západní obloze za soumraku nyní září brilantní Venuše. Tato planeta je vidět jako výrazná Večernice a je zajímavým nebeským tělesem i pro příležitostné pozorovatele. Ovšem v dalekohledu Venuše nabízí spíše méně uspokojivý pohled. Planeta je zahalena do odrazivých mračen, které se v...
Kosmická sonda MESSENGER nedávno dokončila prvních 100 obletů planety Merkur. Kamery MESSENGERu zachytily podrobné snímky s využitím osmi různých barev ve viditelném a blízkém infračerveném světle, přičemž zkoumaly povrchové složení a pátraly po vodítcích k historii a evoluci nevnitřnější...
Co určuje barvy hvězd? Teplota. Červené hvězdy s povrchovou teplotou kolem 3 000 Kelvinů (K) jsou chladné, zatímco modré hvězdy jsou teplejší a mohou dosahovat teplot přes 30 000 K. Teplota našeho vlastního nádherně "žlutého" Slunce je příjemných 6 000 K. Rozdíly v barvách hvězd je docela...
Barvy Merkuru jsou jemné a krásné. Při prvním pohledu je nejvnitřnější planeta naší sluneční soustavy prostě černobílá, ale snímky také s infračervenými barvami, které normálně člověk nevidí, rozšiřují svět podrobností. Jeden takový snímek pořízený kosmickou sondou MESSENGER, která v...
Některé večery je to nejzajímavěší představení ve městě na obloze. Tento obrázek pořízený rybím okem zachycuje zvlášť aktivní a barevnou aurorární koronu, která se před dvěma dny objevila nad l'Observatoire de la Decouverte v městě Belair poblíž Quebecu v Kanadě. Nádherná polární záře...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji, pokud by se celá obloha promíchala, tak jakou barvu by měla výsledná směs? Tato podivínská otázka vyvstala při zjišťování, jaké hvězdy jsou v okolních galaxiích běžné. Nahoře vyobrazenou odpovědí je odstín béžové barvy. Aby astronomové mohli...
Tento barevný "obrázek" kulové hvězdokupy M55 zřejmě nevypadá jako žádná hvězdokupa, kterou jste kdy viděli. Přitom ale ukazuje to nejpodstatnější pro studenty stelární astronomie. Na obrázku je diagram barva - magnituda (Color Magnitude Diagram - CMD), kde jsou jednotlivé hvězdy v M55...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
