Nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek je pokusem ukázat, jak by Io vypadal ve "skutečných barvách" vnímatelných běžným lidským okem a byl pořízen v červenci 1999 sondou Galileo, která obíhala kolem Jupiteru v letech 1995 až 2003. Barvy Io pocházejí ze síry a...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji řečeno, kdyby se celá obloha rozmazala, jakou barvu by měla výsledná směs? Tato rozmarná otázka vyvstala, když jsme se snažili určit, jaké hvězdy jsou běžné v blízkých galaxiích. Odpovědí, která je zde vyobrazena, je podmíněně vnímaný odstín béžové. Řečeno...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji, pokud by se celá obloha úplně rozmazala, tak jaká by vznikla barva? Taková rozmarná otázka vyvstala při pokusu zjistit, které hvězdy jsou v blízkých galaxiích běžné. Odpověď je vidět nahoře jako podmíněně vnímaný odstín béžové. V řeči počítačů: #FFF8E7. K určení...
Zemský svit, též známý jako "popelavý svit" Měsíce nebo "starý měsíc v náručí nového měsíce", je světlo Země odrážené od noční strany Měsíce. Tento úžasný obraz svitu Země srpku mladého Měsíce byl pořízen z observatoře Las Campanas v poušti Atacama v Chile na planetě Zemi 18. ledna při...
Pluto je barevnější, než bychom viděli. Údaje o barvách a snímky nejslavnější trpasličí planety ve Sluneční soustavě, které pořídila kosmická sonda New Horizons při svém průletu v červenci, byly digitálně sestaveny, takže vznikl vylepšený pohled na tento starý svět s nečekaně mladým...
Na západní obloze za soumraku nyní září brilantní Venuše. Tato planeta je vidět jako výrazná Večernice a je zajímavým nebeským tělesem i pro příležitostné pozorovatele. Ovšem v dalekohledu Venuše nabízí spíše méně uspokojivý pohled. Planeta je zahalena do odrazivých mračen, které se v...
Kosmická sonda MESSENGER nedávno dokončila prvních 100 obletů planety Merkur. Kamery MESSENGERu zachytily podrobné snímky s využitím osmi různých barev ve viditelném a blízkém infračerveném světle, přičemž zkoumaly povrchové složení a pátraly po vodítcích k historii a evoluci nevnitřnější...
Co určuje barvy hvězd? Teplota. Červené hvězdy s povrchovou teplotou kolem 3 000 Kelvinů (K) jsou chladné, zatímco modré hvězdy jsou teplejší a mohou dosahovat teplot přes 30 000 K. Teplota našeho vlastního nádherně "žlutého" Slunce je příjemných 6 000 K. Rozdíly v barvách hvězd je docela...
Barvy Merkuru jsou jemné a krásné. Při prvním pohledu je nejvnitřnější planeta naší sluneční soustavy prostě černobílá, ale snímky také s infračervenými barvami, které normálně člověk nevidí, rozšiřují svět podrobností. Jeden takový snímek pořízený kosmickou sondou MESSENGER, která v...
Některé večery je to nejzajímavěší představení ve městě na obloze. Tento obrázek pořízený rybím okem zachycuje zvlášť aktivní a barevnou aurorární koronu, která se před dvěma dny objevila nad l'Observatoire de la Decouverte v městě Belair poblíž Quebecu v Kanadě. Nádherná polární záře...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji, pokud by se celá obloha promíchala, tak jakou barvu by měla výsledná směs? Tato podivínská otázka vyvstala při zjišťování, jaké hvězdy jsou v okolních galaxiích běžné. Nahoře vyobrazenou odpovědí je odstín béžové barvy. Aby astronomové mohli...
Tento barevný "obrázek" kulové hvězdokupy M55 zřejmě nevypadá jako žádná hvězdokupa, kterou jste kdy viděli. Přitom ale ukazuje to nejpodstatnější pro studenty stelární astronomie. Na obrázku je diagram barva - magnituda (Color Magnitude Diagram - CMD), kde jsou jednotlivé hvězdy v M55...
Nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek je pokusem ukázat, jak by Io vypadal ve "skutečných barvách" vnímatelných běžným lidským okem a byl pořízen v červenci 1999 sondou Galileo, která obíhala kolem Jupiteru v letech 1995 až 2003. Barvy Io pocházejí ze síry a...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji řečeno, kdyby se celá obloha rozmazala, jakou barvu by měla výsledná směs? Tato rozmarná otázka vyvstala, když jsme se snažili určit, jaké hvězdy jsou běžné v blízkých galaxiích. Odpovědí, která je zde vyobrazena, je podmíněně vnímaný odstín béžové. Řečeno...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji, pokud by se celá obloha úplně rozmazala, tak jaká by vznikla barva? Taková rozmarná otázka vyvstala při pokusu zjistit, které hvězdy jsou v blízkých galaxiích běžné. Odpověď je vidět nahoře jako podmíněně vnímaný odstín béžové. V řeči počítačů: #FFF8E7. K určení...
Zemský svit, též známý jako "popelavý svit" Měsíce nebo "starý měsíc v náručí nového měsíce", je světlo Země odrážené od noční strany Měsíce. Tento úžasný obraz svitu Země srpku mladého Měsíce byl pořízen z observatoře Las Campanas v poušti Atacama v Chile na planetě Zemi 18. ledna při...
Pluto je barevnější, než bychom viděli. Údaje o barvách a snímky nejslavnější trpasličí planety ve Sluneční soustavě, které pořídila kosmická sonda New Horizons při svém průletu v červenci, byly digitálně sestaveny, takže vznikl vylepšený pohled na tento starý svět s nečekaně mladým...
Na západní obloze za soumraku nyní září brilantní Venuše. Tato planeta je vidět jako výrazná Večernice a je zajímavým nebeským tělesem i pro příležitostné pozorovatele. Ovšem v dalekohledu Venuše nabízí spíše méně uspokojivý pohled. Planeta je zahalena do odrazivých mračen, které se v...
Kosmická sonda MESSENGER nedávno dokončila prvních 100 obletů planety Merkur. Kamery MESSENGERu zachytily podrobné snímky s využitím osmi různých barev ve viditelném a blízkém infračerveném světle, přičemž zkoumaly povrchové složení a pátraly po vodítcích k historii a evoluci nevnitřnější...
Co určuje barvy hvězd? Teplota. Červené hvězdy s povrchovou teplotou kolem 3 000 Kelvinů (K) jsou chladné, zatímco modré hvězdy jsou teplejší a mohou dosahovat teplot přes 30 000 K. Teplota našeho vlastního nádherně "žlutého" Slunce je příjemných 6 000 K. Rozdíly v barvách hvězd je docela...
Barvy Merkuru jsou jemné a krásné. Při prvním pohledu je nejvnitřnější planeta naší sluneční soustavy prostě černobílá, ale snímky také s infračervenými barvami, které normálně člověk nevidí, rozšiřují svět podrobností. Jeden takový snímek pořízený kosmickou sondou MESSENGER, která v...
Některé večery je to nejzajímavěší představení ve městě na obloze. Tento obrázek pořízený rybím okem zachycuje zvlášť aktivní a barevnou aurorární koronu, která se před dvěma dny objevila nad l'Observatoire de la Decouverte v městě Belair poblíž Quebecu v Kanadě. Nádherná polární záře...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji, pokud by se celá obloha promíchala, tak jakou barvu by měla výsledná směs? Tato podivínská otázka vyvstala při zjišťování, jaké hvězdy jsou v okolních galaxiích běžné. Nahoře vyobrazenou odpovědí je odstín béžové barvy. Aby astronomové mohli...
Tento barevný "obrázek" kulové hvězdokupy M55 zřejmě nevypadá jako žádná hvězdokupa, kterou jste kdy viděli. Přitom ale ukazuje to nejpodstatnější pro studenty stelární astronomie. Na obrázku je diagram barva - magnituda (Color Magnitude Diagram - CMD), kde jsou jednotlivé hvězdy v M55...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
