Nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek je pokusem ukázat, jak by Io vypadal ve "skutečných barvách" vnímatelných běžným lidským okem a byl pořízen v červenci 1999 sondou Galileo, která obíhala kolem Jupiteru v letech 1995 až 2003. Barvy Io pocházejí ze síry a...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji řečeno, kdyby se celá obloha rozmazala, jakou barvu by měla výsledná směs? Tato rozmarná otázka vyvstala, když jsme se snažili určit, jaké hvězdy jsou běžné v blízkých galaxiích. Odpovědí, která je zde vyobrazena, je podmíněně vnímaný odstín béžové. Řečeno...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji, pokud by se celá obloha úplně rozmazala, tak jaká by vznikla barva? Taková rozmarná otázka vyvstala při pokusu zjistit, které hvězdy jsou v blízkých galaxiích běžné. Odpověď je vidět nahoře jako podmíněně vnímaný odstín béžové. V řeči počítačů: #FFF8E7. K určení...
Zemský svit, též známý jako "popelavý svit" Měsíce nebo "starý měsíc v náručí nového měsíce", je světlo Země odrážené od noční strany Měsíce. Tento úžasný obraz svitu Země srpku mladého Měsíce byl pořízen z observatoře Las Campanas v poušti Atacama v Chile na planetě Zemi 18. ledna při...
Pluto je barevnější, než bychom viděli. Údaje o barvách a snímky nejslavnější trpasličí planety ve Sluneční soustavě, které pořídila kosmická sonda New Horizons při svém průletu v červenci, byly digitálně sestaveny, takže vznikl vylepšený pohled na tento starý svět s nečekaně mladým...
Na západní obloze za soumraku nyní září brilantní Venuše. Tato planeta je vidět jako výrazná Večernice a je zajímavým nebeským tělesem i pro příležitostné pozorovatele. Ovšem v dalekohledu Venuše nabízí spíše méně uspokojivý pohled. Planeta je zahalena do odrazivých mračen, které se v...
Kosmická sonda MESSENGER nedávno dokončila prvních 100 obletů planety Merkur. Kamery MESSENGERu zachytily podrobné snímky s využitím osmi různých barev ve viditelném a blízkém infračerveném světle, přičemž zkoumaly povrchové složení a pátraly po vodítcích k historii a evoluci nevnitřnější...
Co určuje barvy hvězd? Teplota. Červené hvězdy s povrchovou teplotou kolem 3 000 Kelvinů (K) jsou chladné, zatímco modré hvězdy jsou teplejší a mohou dosahovat teplot přes 30 000 K. Teplota našeho vlastního nádherně "žlutého" Slunce je příjemných 6 000 K. Rozdíly v barvách hvězd je docela...
Barvy Merkuru jsou jemné a krásné. Při prvním pohledu je nejvnitřnější planeta naší sluneční soustavy prostě černobílá, ale snímky také s infračervenými barvami, které normálně člověk nevidí, rozšiřují svět podrobností. Jeden takový snímek pořízený kosmickou sondou MESSENGER, která v...
Některé večery je to nejzajímavěší představení ve městě na obloze. Tento obrázek pořízený rybím okem zachycuje zvlášť aktivní a barevnou aurorární koronu, která se před dvěma dny objevila nad l'Observatoire de la Decouverte v městě Belair poblíž Quebecu v Kanadě. Nádherná polární záře...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji, pokud by se celá obloha promíchala, tak jakou barvu by měla výsledná směs? Tato podivínská otázka vyvstala při zjišťování, jaké hvězdy jsou v okolních galaxiích běžné. Nahoře vyobrazenou odpovědí je odstín béžové barvy. Aby astronomové mohli...
Tento barevný "obrázek" kulové hvězdokupy M55 zřejmě nevypadá jako žádná hvězdokupa, kterou jste kdy viděli. Přitom ale ukazuje to nejpodstatnější pro studenty stelární astronomie. Na obrázku je diagram barva - magnituda (Color Magnitude Diagram - CMD), kde jsou jednotlivé hvězdy v M55...
Nejpodivnější měsíc ve Sluneční soustavě je jasně žlutý. Tento obrázek je pokusem ukázat, jak by Io vypadal ve "skutečných barvách" vnímatelných běžným lidským okem a byl pořízen v červenci 1999 sondou Galileo, která obíhala kolem Jupiteru v letech 1995 až 2003. Barvy Io pocházejí ze síry a...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji řečeno, kdyby se celá obloha rozmazala, jakou barvu by měla výsledná směs? Tato rozmarná otázka vyvstala, když jsme se snažili určit, jaké hvězdy jsou běžné v blízkých galaxiích. Odpovědí, která je zde vyobrazena, je podmíněně vnímaný odstín béžové. Řečeno...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji, pokud by se celá obloha úplně rozmazala, tak jaká by vznikla barva? Taková rozmarná otázka vyvstala při pokusu zjistit, které hvězdy jsou v blízkých galaxiích běžné. Odpověď je vidět nahoře jako podmíněně vnímaný odstín béžové. V řeči počítačů: #FFF8E7. K určení...
Zemský svit, též známý jako "popelavý svit" Měsíce nebo "starý měsíc v náručí nového měsíce", je světlo Země odrážené od noční strany Měsíce. Tento úžasný obraz svitu Země srpku mladého Měsíce byl pořízen z observatoře Las Campanas v poušti Atacama v Chile na planetě Zemi 18. ledna při...
Pluto je barevnější, než bychom viděli. Údaje o barvách a snímky nejslavnější trpasličí planety ve Sluneční soustavě, které pořídila kosmická sonda New Horizons při svém průletu v červenci, byly digitálně sestaveny, takže vznikl vylepšený pohled na tento starý svět s nečekaně mladým...
Na západní obloze za soumraku nyní září brilantní Venuše. Tato planeta je vidět jako výrazná Večernice a je zajímavým nebeským tělesem i pro příležitostné pozorovatele. Ovšem v dalekohledu Venuše nabízí spíše méně uspokojivý pohled. Planeta je zahalena do odrazivých mračen, které se v...
Kosmická sonda MESSENGER nedávno dokončila prvních 100 obletů planety Merkur. Kamery MESSENGERu zachytily podrobné snímky s využitím osmi různých barev ve viditelném a blízkém infračerveném světle, přičemž zkoumaly povrchové složení a pátraly po vodítcích k historii a evoluci nevnitřnější...
Co určuje barvy hvězd? Teplota. Červené hvězdy s povrchovou teplotou kolem 3 000 Kelvinů (K) jsou chladné, zatímco modré hvězdy jsou teplejší a mohou dosahovat teplot přes 30 000 K. Teplota našeho vlastního nádherně "žlutého" Slunce je příjemných 6 000 K. Rozdíly v barvách hvězd je docela...
Barvy Merkuru jsou jemné a krásné. Při prvním pohledu je nejvnitřnější planeta naší sluneční soustavy prostě černobílá, ale snímky také s infračervenými barvami, které normálně člověk nevidí, rozšiřují svět podrobností. Jeden takový snímek pořízený kosmickou sondou MESSENGER, která v...
Některé večery je to nejzajímavěší představení ve městě na obloze. Tento obrázek pořízený rybím okem zachycuje zvlášť aktivní a barevnou aurorární koronu, která se před dvěma dny objevila nad l'Observatoire de la Decouverte v městě Belair poblíž Quebecu v Kanadě. Nádherná polární záře...
Jakou barvu má vesmír? Přesněji, pokud by se celá obloha promíchala, tak jakou barvu by měla výsledná směs? Tato podivínská otázka vyvstala při zjišťování, jaké hvězdy jsou v okolních galaxiích běžné. Nahoře vyobrazenou odpovědí je odstín béžové barvy. Aby astronomové mohli...
Tento barevný "obrázek" kulové hvězdokupy M55 zřejmě nevypadá jako žádná hvězdokupa, kterou jste kdy viděli. Přitom ale ukazuje to nejpodstatnější pro studenty stelární astronomie. Na obrázku je diagram barva - magnituda (Color Magnitude Diagram - CMD), kde jsou jednotlivé hvězdy v M55...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
