< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  24. prosinec 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 24. prosinec 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku
předchozínásledující

Liščí kožich, Kužel a Vánoční stromek

Uznání a copyright: Tim White

Co mají společného následující věci: kužel (nebo smrková šiška), liščí srst a vánoční stromek? Odpověď: Všechny se vyskytují v souhvězdí Jednorožce (Monoceros). Tato složitá změť vesmírného plynu a prachu se považuje za hvězdotvornou oblast, je katalogizovaná jako NGC 2264, nachází se asi 2700 světelných roků daleko a mísí se v ní načervenalé emisní mlhoviny excitované energetickým světlem nově se rodících hvězd s tmavými oblaky mezihvězdného prachu. Snímek pokrývá úhel větší než úplněk ve vzdálenosti NGC 2264 odpovídá více než 50 světelným rokům. Scéna je obsazená vesmírnými postavami mlhovinou Liščí kožich, jejíž svinutá kožešina leží vlevo od středu snímku, jasnou proměnnou hvězdou S Mon napravo od Liščího kožichu a Kuželovou mlhovinou poblíž horního okraje snímku. Díky Kuželové mlhovině na vrcholu a tvaru celkové záře oblasti se jí přezdívá hvězdokupa Vánoční stromeček, kde hvězdy jsou ozdobami stromečku.

Prozkoumejte svůj vesmír: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Monoceros
  2. Wikipedia: NGC_2264
  3. Wikipedia: Emission_nebula
  4. APOD: 2008-05-08 Temná věž ve Štírovi
  5. AstroBin.com: Tim White: NGC 2264 (Cone Nebula & Christmas Tree Cluster)
  6. NASA: Phases of the Moon
  7. NASA: What Is a Light-Year?
  8. APOD: 2015-12-30 Mlhovina Liščí kožich
  9. Youtu.be: Animation of a variable star
  10. Wikipedia: S_Monocerotis
  11. APOD: 2024-02-04 Kuželová mlhovina z Hubbla
  12. ESAHubble.org: The Cone Nebula in 3D
  13. Reddit.com: Always an angel on top of the Christmas tree!
  14. Wikipedia: Christmas_tree

Autoři a správci: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (UMCP); český překlad Josef Chlachula
NASA Official: Phillip Newman Specific rights apply. NASA Web Privacy Policy and Important Notices
A service of: ASD at NASA / GSFC & Michigan Tech. U.


Odkaz na originální APOD

Štítky: Fox Fur Nebula, Cone Nebula, Vánoční stromek

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »