Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. prosinec 2024

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. prosinec 2024

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Nebeské oko z diamantového prachu

Uznání a copyright: Jaroslav Fous

Proč je na obloze obrovské oko? Diamantový prach. To je neformální výraz pro malé krystalky ledu, které se tvoří ve vzduchu a snášejí se k zemi. Protože tyto krystalky mají geometrický tvar, mohou společně odrážet světlo ze Slunce nebo Měsíce do očí systematickým způsobem, což způsobuje vznik obrovských hal a neobvyklých oblouků. Někdy může výsledek společně vypadat jako obří oko, které se dívá přímo na vás. Na uvedeném snímku pořízeném minulý týden v Krušných horách v Česku jasný Měsíc vycházející skrze vzduch plný ledové mlhy způsobil, že bylo vidět mnoho těchto úžasných iluzí oblohy současně. Kromě falešných měsíců, tangenciálních oblouků, hal a parhelického kruhu, jsou hodně vlevo vidět nad vzdálenými světly světelné sloupy, zatímco uvnitř spodní části 22stupňového hala lze nalézt u sebe Jupiter a Mars.

Vaše překvapení na obloze: Jaký obrázek se na APODu objevil v den vašich narozenin (po roce 1995)?

Seznam odkazů v popisu

  1. WorldAtlas.com: What Is Diamond Dust?
  2. Wikipedia: Diamond_dust
  3. AtOptics.co.uk: Cloud Crystals - Columns & Plates
  4. AtOptics.co.uk: Cloud Crystals - Columns & Plates
  5. APOD: 2023-12-20 Ledová hala nad Bavorskem
  6. APOD: 2020-02-24 Měsíční korona, halo a oblouky nad Manitobou
  7. Wordpress.com: Community Cloud Atlas
  8. APOD: 2020-12-02 Oko Měsíce
  9. Youtu.be: 4K | DRONE CINEMATICS | DJI Mini 4 Pro | CZECHIA - ORE MOUNTAINS
  10. Wikipedia: Czech_Republic
  11. Wikipedia: Fog#Freezing_conditions
  12. Wikimedia: Foto: Překvapená oranžová kočka :-)
  13. APOD: 2016-03-21 Aljašské falešné měsíce
  14. APOD: 2018-09-14 Ledová halo v Yellowknife
  15. APOD: 2021-12-28 Sluneční halo nad Švédskem
  16. Wikipedia: Parhelic_circle
  17. APOD: 2024-03-04 Světelné pilíře nad Vnitřním Mongolskem
  18. Wmo.int: 22° halo
  19. NASA: Jupiter
  20. NASA: Mars

Štítky: Ledové krystaly, Oblouky, Halos


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »