Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  07. prosinec 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 07. prosinec 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Slunce a jeho chybějící barvy

Uznání: Nigel Sharp (NSF), FTS, NSO, KPNO, AURA, NSF

Dosud není známo, proč ve světle Slunce chybí některé barvy. Zde jsou všechny viditelné barvy Slunce, které vznikly průchodem slunečního světla přes zařízení podobné hranolu. Spektrum bylo vytvořeno na McMath-Pierceově sluneční observatoři a především ukazuje, že ačkoli naše bíle vypadající Slunce vyzařuje světlo téměř všech barev, jeví se nejjasnější ve žlutozeleném světle. Tmavé čáry ve vlastním spektru vznikají díky plynu na povrchu Slunce nebo nad ním, který sluneční světlo vyzařované níže absorbuje. Protože různé typy plynů pohlcují různé barvy světla, je možné určit, z jakých plynů se Slunce skládá. Například helium bylo poprvé objeveno v roce 1868 ve slunečním spektru a teprve později bylo nalezeno zde na Zemi. Dnes je identifikována většina spektrálních absorpčních čar, ale ne všechny.

Seznam odkazů v popisu

  1. DogWithBlog.in: Foto: Pejsek :-)
  2. NASA: Visible Light
  3. NASA: The Sun
  4. Wikipedia: Prism_(optics)
  5. NOIRLab.edu: High resolution solar spectrum
  6. NOIRLab.edu: McMath-Pierce Solar Telescope
  7. APOD: 2012-03-16 Jasné planety za slunečním dalekohledem McMath-Pierce
  8. Stanford.edu: What Color is the Sun?
  9. APOD: Sun
  10. Color-Meanings.com: List of Colors: 550 Color Names and Hex Codes
  11. NOIRLab.edu: High resolution solar spectrum
  12. APOD: 2016-09-19 50 000 kilometrů nad Sluncem
  13. SWIN.edu.au: Absorption Line
  14. Wikipedia: Helium
  15. SmithsonianMag.com: How Scientists Discovered Helium, the First Alien Element, 150 Years Ago
  16. Harvard.edu: List of Colors: 550 Color Names and Hex Codes
  17. YouTube.com: Fun With Gas | MythBusters
  18. NASA: earthlights02_dmsp_big.jpg
  19. SWIN.edu.au: Absorption Line
  20. Harvard.edu: The Solar Chemical Composition

Štítky: Slunce, Absorpční spektrum, Colors


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »