Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  06. leden 2026

Astronomický snímek dne (APOD) - 06. leden 2026

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mraky na Jupiteru ve vysokém rozlišení z Juno

Uznání: : NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS; Processing & License: Thomas Thomopoulos

Jak složitý je Jupiter? Sonda NASA k Jupiteru Juno přichází na to, že je tento obr složitější, než se čekalo. Magnetické pole Jupiteru se ukazuje být daleko odlišnější od od jednoduchého dipólového pole Země, vykazuje několik pólů v komplikované síti více spletených na severu než na jihu. Rádiová měření sondy Juno dále ukazují, že Jupiterova atmosféra vykazuje strukturu hodně pod horní vrstvou mraků, dokonce stovky kilometrů hluboko. Nově nalezená složitost Jupiteru je také patrná na jižních mracích, jak je vidět na textuře a barvách zpracovaného snímku, který byl pořízen minulý měsíc. There, planet-circling Zóny a pásy, které obepínají celou planetu a dominují kolem rovníku se tam rozpadají do komplexní změti vířících bouří velikostí kontinentů. Sonda Juno nadále pokračuje na své protáhlé eliptické orbitě a každý měsíc prolétne v blízkosti této obří planety a pokaždé zkoumá trochu jiný sektor.
Oprava: Na překlep upozornil Petr Zoufalý.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Mission to Jupiter: Juno
  2. YouTube.com: Juno and The New Jupiter: What Have We Learned So Far? (live public talk)
  3. Harvard.edu: _1_se_ukazuje_být_
  4. Wikipedia: Atmosphere_of_Jupiter
  5. APOD: 2024-05-19 Ponor do Jupiteru
  6. NASA: Jupiter
  7. APOD: 2018-05-21 Krátery a stíny na lunárním terminátoru
  8. Wikipedia: Juno_(spacecraft)
  9. APOD: 2018-02-26 Průlet kolem Jupiteru

Štítky: Mračna, Jupiter, Juno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »