Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. květen 1999

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. květen 1999

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zborcená spirální galaxie ESO510-13

Uznání: FORS Team, 8.2-meter VLT Antu, ESO

Jak se spirální galaxie ESO510-13 zkroutila? Disky mnoha spirál jsou tenké a ploché ale nejsou tuhé. Spirální disky jsou konglomerátem miliard hvězd a difuzního plynu přičemž vše gravitačně obíhá kolem galaktického středu. Předpokládá se, že plochý disk se vytvořil těsnými kolizemi velkých mračen plynu časně při vzniku galaxie. Zborcené disky nejsou tak neobvyklé a dokonce i naše Galaxie Mléčná dráha má malé zkroucení. Příčiny zborcení spirál se stále ještě zkoumají ale některá zborcení vypadají jako výsledek interakcí nebo rovnocenných kolizí mezi galaxiemi. ESO510-13 na snímku nahoře je vzdálená asi 150 miliónů světelných let a má napříč asi 100 tisíc světelných let.

Štítky: Zborcení, Disk, Spirální galaxie


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »