Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  21. leden 2015

Astronomický snímek dne (APOD) - 21. leden 2015

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Komplexní iontový ohon komety Lovejoy

Uznání a copyright: Velimir Popov & Emil Ivanov (IRIDA Observatory)

Co způsobuje strukturu ohonu komety Lovejoy? Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy), která je nyní vidět pouhým okem a je poblíž své nejvyšší jasnosti, předvádí iontový ohon s nádhernými podrobnostmi. Jak vyplývá z názvu, iontový ohon je tvořen plynem ionizovaným slunečním ultrafialovým světlem a odtlačovaným od Slunce slunečním větrem. Sluneční vítr má zřetelnou strukturu a je utvářen komplexním a proměnlivým magnetickým polem Slunce. Na komplexní strukturu ohonu má vliv proměnlivý sluneční vítr spolu s různými výtrysky vyvěrajícími z jádra komety. Je patrné, že struktura ohonu komety Lovejoy sleduje sluneční vítr, který se pohybuje směrem od Slunce a v průběhu času mění svůj vlnovitý vzhled. Modré barvě iontového ohonu dominuje rekombinace molekul oxidu uhelnatého, zatímco zelená barva komy kolem hlavy komety je způsobována většinou malým množstvím rekombinujících se dvouatomových molekul uhlíku. Na mozaice ze tří snímků, která byla pořízena před 9 dny z observatoře IRIDA v Bulharsku. Kometa Lovejoy se nejvíce přiblížila k Zemi před dvěma týdny a její největší přiblížení ke Slunci nastane asi za 10 dní. Poté bude kometa při návratu do vnější Sluneční soustavy slábnout, než se asi za 8000 let zase vrátí.

Astrofyzici: Prohlédněte si 950+ zdrojových souborů astrofyzikální knihovny zdrojových kódů

Štítky: Comet lovejoy, Q2, Ion tail


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »